Je vyžadována podpora jazyka JavaScript

Některé stránky na tomto webu vyžadují podporu jazyka JavaScript. Váš webový prohlížeč jazyk JavaScript nepodporuje nebo jazyk JavaScript není povolen.

Chcete-li zjistit, zda webový prohlížeč podporuje jazyk JavaScript nebo jazyk JavaScript chcete povolit, přečtěte si nápovědu k vašemu webovému prohlížeči.


Rozhovory

MUDr. Barbora Macková, MHA

MUDr. Barbora Macková, MHA — O zdraví se musí v první řadě starat každý sám

Státní zdravotní ústav je instituce, která se věnuje ochraně veřejného zdraví, což je sice formule, kterou všichni známe, ale málokdo ví, co si pod tím představit. Ochrana veřejného zdraví jsou, jednoduše řečeno, všechny procesy, které vedou k tomu, aby jakýkoli člověk žijící v ČR nemusel mít strach se napít nebo si koupit potravinu a aby v rámci svých běžných denních činností nemusel řešit to, jestli mu daný předmět nebo potravina nebo to, s čím pracuje nebo na sobě nosí jako oblečení, způsobí nějaký zdravotní problém. Problematika však není pouze o předmětech, které užíváme, ale má přesah i do životního prostředí. Protože jde o téma komplexní zahrnující navíc i oblast hygieny, bylo nutné téma probrat s osobou nejpovolanější. Tou je MUDr. Barbora Macková, MHA, ředitelka Státního zdravotního ústavu a od 12. června nově i hlavní hygienička ČR s postavením vrchní ředitelky ministerstva zdravotnictví pro ochranu veřejného zdraví.

MUDr. Pavel Svoboda

MUDr. Pavel Svoboda — Paliativa není čekání na smrt, umřít zvládne každý sám

Když se řekne paliativní medicína, mnoho lidí si pravděpodobně představí, že jde o dlouhodobější péči o velmi staré nebo umírající lidi. Ani většina lékařů nemá vždy jasnou představu, co vlastně mohou jako odborníci dělat u pacienta s pokročilým nevyléčitelným onemocněním jiného, než si s ním povídat nebo ho držet za ruku. Naštěstí tyto představy se s realitou neshodují. Paliativní medicína nepoužívá jiné léky, jiné skalpely, jiné injekce a jiné přístroje, či zásadně jiné postupy než běžná medicína v jiných oborech. Odlišuje se tím, že každé jejich použití posuzuje společně s pacientem nejen v kontextu toho, co pacientovi přinese, ale také jakou daň za to pacient zaplatí a jak to ovlivní kvalitu jeho života. Jedním z odborníků, věnujících se paliativní péči a zároveň vzdělávání lékařů, je MUDr. Pavel Svoboda, lékař domácího hospice Most k domovu Zlín a zároveň vedoucí Subkatedry paliativní medicíny v IPVZ.

PharmDr. Martina Maříková

PharmDr. Martina Maříková — Díky práci klinického farmaceuta se snižuje doba hospitalizace

Klinická farmacie je jedním z ryze farmaceutických oborů. Přesto stojí na rozhraní farmacie a medicíny. Jejím cílem je pomáhat nastavit bezpečnou, účinnou a účelnou farmakoterapii jak jednotlivých pacientů, tak zdravotnického zařízení jako celku. Klinická farmacie zároveň sleduje individuální přístup k racionálnímu používání léčiv. Na základě doložitelných dat má i své výsledky. Přesto je i po 20 letech své novodobé historie, kdy se naplno rozvíjí stále takovou zdravotnickou Popelkou. Sice je nesmírně užitečná, ale málokdo ji zná. Její dobrou pověst téměř celou svojí profesní kariéru úspěšně buduje PharmDr. Martina Maříková, farmaceutka, členka výboru České odborné společnosti klinické farmacie ČLS JEP a vedoucí Subkatedry klinické farmacie v IPVZ.

prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. — Nevzdělaní nutriční poradci mohou být nebezpeční

Obezita je nemoc, která nejvíce ohrožuje naši současnou civilizaci. Vede k celé řadě komplikací a zkracuje život. Proto existuje obor specificky se věnující její prevenci a léčbě. Paradoxně obor není formálně ustaven a není dokonce ani všeobecná shoda na tom, že by ustaven být měl, protože všichni mají pocit, že ji umí vyřešit sami. Naproti tomu realita je taková, že výskyt obezity nadále stoupá. Proto potřebujeme nejen samotný obor, ale především lékaře, kteří akceptují fakt, že obezita je nemoc, rozumí její podstatě a umí ji efektivně a správně léčit. Dopady obezity na zdraví a kvalitu života jsou bezpochyby vážné. Jedním z průkopníků oboru je prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie, vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie v IKEM, předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP a vedoucí Subkatedry obezitologie v IPVZ.

Doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc. — Nikdy se nesmířím s domácími porody

Gynekologie a porodnictví je jedním ze základních oborů primární zdravotní péče. V posledních dvaceti letech zaznamenal obor velmi dynamický růst. Zároveň se otevřelo a začalo diskutovat mnoho nových nebo do té doby tolik neřešených témat. Jde například o domácí porody, Babyboxy nebo operace plodu přímo v děloze těhotné ženy. Často jde o témata rozdělující společnost nebo o problematiky nabízející několik pohledů, které nemají jen dobrá nebo špatná řešení. Tak jako v jiných oborech medicíny jde i v gynekologii a porodnictví o život, v tomto případě ale vlastně o životy rovnou dva, tedy o život matky i dítěte. Obor dokonale zná i jeden z nejuznávanějších odborníků doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc., ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě, tedy porodnice v pražském Podolí a vedoucí Katedry gynekologie a porodnictví v IPVZ.

prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc. — Zlomené srdce skutečně existuje

Kardiologie se zabývá jak výzkumem, tak diagnostikou a léčbou chorob srdce a cév. Jde o obor velmi dynamický s minimálně stoletou historií. Od interního lékařství se osamostatnil až v průběhu posledních dvaceti let. Dnes už je kardiologie dokonce natolik rozvinutá, že se dělí na několik podoborů. Jde o akutní kardiologii, intervenční kardiologii, arytmologii, neinvazivní kardiologii a zobrazovací metody nebo o sesterský obor angiologii. Specifickou problematikou je rovněž srdeční selhání. Takto by bylo možné ještě chvíli pokračovat a stále bychom nevěděli vše. Tím, kdo však ví o srdci naprosto vše, nebo alespoň vše, co je o něm dosud známo, je prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., kardiolog s mnoha národními i mezinárodními oceněními, který na konci 20. století vybudoval a poté více než 20 let vedl Kardiologickou kliniku 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kterou v roce 2022 předal svému žákovi. Na klinice však nadále působí jako emeritní přednosta a vedoucí vinohradského Kardiocentra. Již sedmým rokem je děkanem 3. LF UK.

doc. MUDr. Martin Molitor, Ph.D., MBA — Estetická chirurgie není pro bohaté, ale pro nemocné

Plastická chirurgie se zaměňuje s chirurgií estetickou. Takhle to vnímá nejen veškerá laická veřejnost, ale i velká část odborné veřejnosti. Jde o téma známé, hodně medializované a existuje velké množství klinik nabízejících téměř cokoli. Plastická chirurgie přitom primárně vůbec nevznikla jako chirurgie estetická. Vznikla jako chirurgie rekonstrukční. Zároveň se jedná o jeden z nejkreativnějších medicínských oborů, jak sám říká doc. MUDr. Martin Molitor, Ph.D., MBA, přednosta Kliniky Plastické chirurgie FN Bulovka a 1. LF UK v Praze a vedoucí Subkatedry plastické chirurgie v IPVZ.

MUDr. Dana Vondráčková - Dnes si každý doktor myslí, že umí léčit bolest

Chronická bolest umí člověku převrátit život naruby. Problémem je, že chronickou bolest nezná dostatek lékařů, někteří nemají dokonce ani tušení o existenci algeziologie jako oboru, a tudíž bolest neléčí úspěšně. Jde přitom o multidisciplinární a multidimenzionální obor, jehož cílem je zbavit lidi chronické bolesti a zkvalitnit jim život. Chronická bolest je totiž onemocnění nikoli příznak, zasažené pacienty doslova trápí a zásadně jim zhoršuje kvalitu života. Může ovlivňovat imunologii, hojení ran nebo u starých lidí dokonce zkrátit život. Na druhou stranu ani mnoho pacientů obor a jeho možnosti nezná. Odbornicí na slovo vzatou, která umí chronickou bolest nejen léčit, ale jejími specifiky se zabývá již několik desetiletí, je MUDr. Dana Vondráčková, lékařka ambulance pro léčbu bolesti Ústřední vojenské nemocnice v Praze a vedoucí Subkatedry algeziologie v IPVZ.

doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. - Sociální síť je dobrý sluha, ale špatný pán

Vědecká informace je druh odborné informace, která je výsledkem vědeckého poznání. Informace, která byla ověřena, verifikována, popřípadě prokázána standardními vědeckými metodami. Míru její vědeckosti lze testovat různými metodami. Stejně důležité je však mít chuť informace zjišťovat a následně s nimi umět i pracovat. Že to není jednoduchá záležitost, ale doslova věda, potvrzuje doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., celoživotní knihovník, informační specialista, vysokoškolský pedagog a zástupce vedoucí Oddělení vědeckých informací v IPVZ.

MUDr. Petr Krawczyk, Ph.D. - Pedikérka nesmí ošetřovat bradavice, to je exces

Ortopedická protetika a podiatrie nejsou obory, které každý zná a už vůbec nejsou v popředí zájmu veřejnosti. O nohách se prostě moc nemluví. Nohy bere každý jako samozřejmost a kromě estetiky jim nebývá věnována zvýšená pozornost. Přitom potenciálními pacienty odborníků specializujících se na nohu je až 80 % populace. Jedním ze specialistů je i MUDr. Petr Krawczyk, Ph.D., předseda Ortopedicko-protetické společnosti ČLS JEP, vysokoškolský pedagog a vedoucí subkatedry ortopedické protetiky a podiatrie v IPVZ.

prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc. - Kvalita mužských spermií neklesá

Téměř každý dospělý člověk v nějaké fázi života zatouží po dítěti. Ne každý už má ale možnost tuto touhu naplnit přirozenou cestou. Naštěstí existuje klinická embryologie, která dokáže pomoci a podstatnou část problémů vyřešit. Jedním z předních českých odborníků a zároveň spoluzakladatel oboru asistované reprodukce a klinické embryologie v České republice je prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc., celoživotní vědecký pracovník a vedoucí subkatedry Klinické embryologie v IPVZ.

prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc. - Kouření má významný vliv na vznik urologických nádorů

Urologii jako obor není třeba obecně představovat. Jako samostatný obor byla založena již v 19. století a od té doby se podstatným způsobem rozvinula a v některých oblastech je dokonce lídrem v udávání trendů. O specifikách celého oboru, stejně jako o konkrétních onemocněních se podrobně, ale přitom velmi srozumitelně, rozpovídal prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., onkourolog s téměř čtyřicetiletou praxí, přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a FN v Motole, momentálně zároveň děkan 2. LF UK a nově i člen Vědecké rady Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc. - Patologický fyziolog mrtvoly nepitvá

Patologická fyziologie patří mezi teoretické či preklinické lékařské obory. Pacient proto nemá příležitost se s takovým lékařem v nemocnici nebo ambulanci setkat. Patologický fyziolog pacienty neléčí, přesto je pro ně velmi důležitý. Jde totiž o jeden ze základních předmětů ve výuce budoucích lékařů nejen u nás, ale i v celé řadě dalších zemí. O důležitosti a významu oboru pro celý profesní život lékaře je přesvědčen dlouholetý přednosta Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK a v současnosti zároveň i děkan 1. LF UK prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.

PhDr. Pavel Král, Ph.D. - Návštěva psychologa není osobním selháním

Klinická psychologie je jednou z aplikovaných disciplín psychologie. Zaměřuje se na využití psychologických poznatků primárně v oblasti zdravotnictví, přispívá ke zvyšování kvality života pacientů se somatickými poruchami, je rovněž bohatě aplikovaná na poli psychiatrie. Klinický psycholog je jedno z mála povolání v rámci psychologie podrobně vymezené v zákonech ČR a jako u jediné psychologické profese je zde státem garantovaná kvalita vzdělávání. Klíčovou osobností pro oblast specializačního vzdělávání je PhDr. Pavel Král, Ph.D., vedoucí Katedry klinické psychologie IPVZ, který v rozhovoru detailně popisuje nejen rozdíly mezi jednotlivými profesemi z oborů psychologie a psychiatrie, ale i nutnost systematického, odborného a celoživotního vzdělávání nebo řešitelné nedostatky našeho zdravotnického systému.

prof. MUDr. et MUDr. René Foltán, Ph.D. - Geneticky podmíněná paradontitida je nesmysl

O nedostatku zubních lékařů se mluví dnes a denně, a to nejen při běžných hovorech, ale i mezi odborníky. Stomatologie však obsahuje daleko více témat než jen nedostatek zubařů a drtivá většina z nich je podstatně zajímavější, protože skutečně nabízí řešení. Někdy tato řešení dokonce bolí, ale vše se děje kvůli výsledku, který musí být stoprocentní. Oproti mnoha jiným lékařským oborům je totiž jakýkoli defekt v obličeji i vidět. Jedním ze stomatologických oborů zabývajících se právě závažnými vadami nebo úrazy v obličeji je i orální a maxilofaciální chirurgie, kterou se již několik desítek let zabývá prof. MUDr. et MUDr. René Foltán, Ph.D., přednosta Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a zároveň vedoucí subkatedry v IPVZ.

doc. MUDr. Alena Petráková, CSc - Zdravotní gramotnost české populace není vůbec dobrá

Veřejné zdravotnictví je jedním ze zdravotnických oborů, který není na výsluní pozornosti, mnoho se o něm nemluví, málokdo přesně ví, čím se zabývá a jak je důležitý. Přitom se s jeho poznatky odborná i laická veřejnost setkává v podstatě denně. Někdo by dokonce mohl namítnout, že jde zřejmě o nějaký nový obor, ale pravda je přesně opačná. O veřejném zdravotnictví, jeho historii, komplexním pojetí, vývoji i dalším směřování, se rozpovídala doc. MUDr. Alena Petráková, CSc., vedoucí Školy veřejného zdravotnictví Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

doc. MUDr. Ladislav Hess, DrSc. - Anesteziolog je zodpovědný nejen za uspání pacienta, ale i za jeho probuzení

Obor anesteziologie a intenzivní medicína patří k nejmladším a zároveň k nejrychleji se rozvíjejícím oborům medicíny. Anesteziologie má za cíl bezpečně provést pacienta celým předoperačním a operačním procesem a intenzivní medicína zase vyřešit život ohrožující situace. Nejen o své životní cestě, ale také o celoživotní snaze obor anesteziologie propojovat s jinými vědními obory i mimo oblast medicíny a zároveň hledání vzájemné souvislosti a možnosti využití zkušeností se rozpovídal vedoucí subkatedry Kardiovaskulární a transplantační anesteziologie a resuscitace IPVZ doc. MUDr. Ladislav Hess, DrSc., přední český anesteziolog, který nedávno oslavil významné životní jubileum, což zároveň znamená i výročí 50 let v oboru.

Mgr. MICHAELA VEVERKOVÁ - Masér není fyzioterapeut

Fyzioterapie je samostatný medicínský obor a většina lidí má představu, že se s fyzioterapeutem může setkat jen na specializovaném pracovišti nebo v soukromé ambulanci. Ale pravda je zcela opačná. Fyzioterapeuta může člověk potkat téměř na každém pracovišti v nemocnici včetně těch rehabilitačních nebo v privátních praxích, ale také v rehabilitačních ústavech, a dokonce i v lázních nebo sportovních klubech. Rehabilitacím a fyzioterapii se celý profesní život věnuje i Mgr. Michaela Veverková, odborný pedagogický pracovník katedry rehabilitační a fyzikální medicíny IPVZ, která dlouhé roky pracovala na klinice rehabilitačního lékařství ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze, a kromě praxe se intenzivně věnuje i přednáškové činnosti.

Doc. MUDr. Robert Zajíček, Ph.D. - Kůže je velmi komplikovaný orgán, ale nejde jen o to hojit rány

Popáleniny a úrazy spojené s mnohdy devastujícím porušením kůže nejsou v rámci medicíny mainstreamovým tématem a moc často se o nich nehovoří. O úrazech batolat, složení odborného týmu, transportech pacientů, ale i následné péči a inovativních přístupech dokáže dlouhé hodiny velmi poutavě hovořit přední český odborník doc. MUDr. Robert Zajíček, Ph.D., přednosta Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze (FN KV) a 3. LF UK.

Prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc. - Transplantace v ČR jsou na světové úrovni, ale dárci orgánů ze stran motorkářů jsou výjimečná záležitost

Transplantace je pro mnoho lidí s vážným onemocněním orgánů jedinou záchranou a nadějí pro aktivní život. V České republice mají transplantace dlouhou historii a počty jsou u nás dlouhodobě srovnatelné s nejlepšími programy světa. Aby byl celý proces nejen funkční, ale také efektivní, transparentní a spolehlivý, vzniklo v roce 2002 Koordinační středisko transplantací (KST). Jedním z jeho hlavních úkolů je vedení a správa registrů čekatelů na transplantaci, dárců orgánů a provedených transplantací. Nedílnou součástí je koordinace odběrů orgánů a tkání a jejich alokování k transplantacím v rámci celé republiky. Jeho cílem je maximální měrou přispět ke zlepšení kvality nebo k záchraně života pacientů. Klíčovou osobou, která již od roku 2014 stojí v čele KST, je prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc., chirurg, který během své kariéry provedl více než 1000 transplantací.

PhDr. Miroslav Barták, Ph.D. - Dobrovolnictví ve zdravotnictví

Zdravotnictví se v podstatě trvale potýká s nedostatkem lékařů, ale i nelékařského zdravotnického personálu. Na druhou stranu stále stoupá počet úkolů i administrativa, a proto je každá snaha pomoci vítána. Každý, kdo chce dobrovolně věnovat část svého času, energie nebo schopností ve prospěch druhých, může velmi pomoci nejen zdravotnickému systému, ale i samotným pacientům. Aby samotné dobrovolnictví bylo vykonáváno správně a efektivně, je nutná řízená koordinace. Právě na tyto činnosti se zaměřuje projekt Ministerstva zdravotnictví. Jednou z postav a garantů projektu Efektivizace systému nemocniční péče v ČR prostřednictvím dobrovolnické činnosti je i PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., který má v rámci projektu na starost evaluaci a zároveň působí jako jeden z lektorů na IPVZ.