3. Krátká intervence na různých úrovních rizika zneužívání návykových látek

Praktické provádění poradenství

A nyní, když jsme se seznámili se situací, rozsahem a epidemiologií rizikového chování, tzn. potřebou prevence a její metodikou (screeningem a krátkou intervencí), nezbývá než myšlenkově projít celým šetrným pohovorem s adolescentem (na různých úrovních rizika), abychom si ukázali a snad i částečně procvičili toto individuální poradenství.

V úvodu si znovu uvědomme, v jakém pořadí vše probíhá. Nejprve provedeme screening, který začíná pohovorem o adaptaci dospívajícího ve společnosti (škola, záliby, negativní návyky). Znovu opakuji, že se mi mnohokrát osvědčilo, že když se lékař začne zabývat touto stránkou pacientovy osobnosti a nezůstane jen u jeho tělesných problémů, dostává rozhovor s dospívajícím okamžitě jinou dimenzi. Dospívající se najednou dozvídá, že se o něj zajímáte jako o celého člověka, a tím se otevírá prostor pro empatii a z jeho strany k větší otevřenosti.

Po této první části screeningu následuje diagnostický nástroj, kterým je u nás dotazník CRAFFT. Způsob jeho vyplnění je různý, adolescent jej může vyplnit na papíře nebo na počítači u sestry v ordinaci a pak se svobodně rozhodnout, zda bude výsledek, který už sám zná, konzultovat s lékařem. Pro naši potřebu však nejvíce vyhovuje způsob, kdy jednotlivé otázky bude pokládat lékař a dotazník hned vyhodnotí.

Výsledkem screeningu by tedy měl být náš orientační názor, na jaké úrovni rizika ve vztahu k návykovým látkám se adolescent nachází, včetně diagnostického odhadu jednorázové intoxikace, škodlivého užívání nebo závislosti.