4.3.3 Samoléčba a chemoprofylaxe cestovního průjmu
V případě cesty do oblasti s vysokým rizikem, do míst s nedostupnou lékařskou péčí anebo cestuje-li osoba se zvýšeným rizikem závažného průběhu průjmového onemocnění, se cestovatel vybaví terapeutickou dávkou antibiotika pro samoléčbu cestovního průjmu. Cestovatel užije antibiotikum v případě horečnatého a dyzenteriformního průběhu onemocnění anebo trvá-li průjem déle než 3 dny.
Vhodnou samoléčbou je užití 400 mg ofloxacinu spolu se 4 mg loperamidu. Vedle pohotovostní samoléčby lze rizikovým cestovatelům a také cestovatelům, u nichž by onemocnění znemožnilo splnit účel cesty (diplomaté, politici, obchodníci, sportovci, umělci) doporučit chemoprofylaxi. Užívají se kotrimoxazol 960 mg, nebo ciprofloxacin 500 mg, pefloxacin či norfloxacin 400 mg a nebo ofloxacin 200 mg 1 x denně. Nověji se doporučuje rifaximin v dávce 2 x 200 mg denně. Profylaxe začíná v den odjezdu, končí 2 dny po návratu a užívá se nejdéle po dobu 2 týdnů. Pokud je zachována citlivost původce na užité profylaktikum, účinnost chemoprofylaxe se blíží 80 %.
Profylaxe nechrání před průjmem virové či parazitární etiologie a narušením skladby střevní flóry zvyšuje vnímavost k nákaze patogeny, na které nepůsobí. Mimo to ohrožuje cestovatele vedlejšími účinky použitého chemoprofylaktika. Z těchto důvodů se cestovatelům doporučuje raději včasná samoléčba než chemoprofylaxe. Indikace antibiotické profylaxe cestovního průjmu je uvedena v následující tabulce.
Indikace chemoprofylaxe cestovního průjmu
Osoby se zvýšenou vnímavostí k onemocnění
osoby se sníženou aciditou či po resekci žaludku
osoby s chronickým onemocněním trávicího ústrojí
osoby s nespecifickými střevními záněty a po operacích střeva
osoby s imunodeficiencí
Osoby s vyšším rizikem komplikací
ohrožení dehydratací a nerovnováhou elektrolytů: osoby s onemocněním srdce, ledvin, léčené diuretiky, diabetici
osoby s umělými klouby, chlopněmi a cévními protézami