1.4 Principy oboru cestovní medicíny v České republice
První princip cestovní medicíny
jde o šíři pojetí oboru. V současnosti již nemůžeme hovořit jenom o původním oboru tropického lékařství tak, jak byl původně založen a rozvíjen prof. Šerým, ale musíme tento pojem rozšířit na tropické a cestovní lékařství. To totiž zajišťuje péči o klienta před cestou a po návratu bez ohledu na to, kam cestoval.
Druhý princip
je mezioborovost cestovního lékařství. Do oboru by se měly zapojovat téměř všechny lékařské obory. Spolupráce by se měla rozvíjet i mezinárodně s podobnými pracovišti na celém světě. Na rozdíl od doby před rokem 1989 nejezdí totiž do zahraničí jen zdraví pracovníci exportních organizací, ale celý vzorek populace České republiky, jako jsou dospělí, děti, senioři, zdraví i nemocní s různými chronickými onemocněními včetně osob infikovaných HIV.
Třetí princip
je orientace popromoční výuky tropického a cestovního lékařství na praktické lékaře pro dospělé a na lékaře pediatry. Ti jsou svému klientovi či pacientovi nejblíže a znají naprosto přesně jeho zdravotní stav, a proto mu mohou nejlépe poradit co nejvýhodnější formu prevence a doporučit případné specializované vyšetření po návratu z dovolené.