Základní kurz tropické a cestovní medicíny pro lékaře - kurz - bez autotestů

Základní kurz tropické a cestovní medicíny pro lékaře

Informace o e-kurzu

Ikony použité v textu

Informační zdroje

1. Cestovní lékařství, jeho význam, historie a náplň oboru

1.1. Cestovní lékařství jeho vznik a vývoj

1.2 Trendy v cestování posledních let

1.3 Rizika při cestování a pobytu v zahraničí

1.4 Principy oboru cestovní medicíny v České republice

2. Hlavní zdravotní rizika při cestování

2.1 Teplé klima

2.2 Patologické stavy vyvolané vlivem horkého klimatu

2.2.1 Jak se chovat v klimaticky náročných oblastech

2.3 Sluneční záření

2.3.1 Ochrana před slunečním zářením

2.3.2 Ochranný faktor

2.4 Kinetóza (lodní, mořská, letadlová či automobilová nemoc) Definice a příznaky

2.5 Pásmová nemoc

2.6 Hluboká žilní trombóza cestovatelů (cestovní flebotrombóza)

2.7 Cestování letadlem

3. Očkování před odjezdem do zahraničí

3.1 Očkování – základ prevence

3.2. Individuální očkovací plán

3.2.1 Zpracování individuálního očkovacího plánu

3.3 Kontrola pravidelného očkování

3.4 Povinné očkování

3.5 Doporučená očkování

3.6 Přehled pravidelných a doporučených očkování před cestou do zahraničí

3.7 Kombinace očkovacích látek

4. Základní preventivní opatření při cestách do zahraničí

4.1 Základy prevence nákaz a ochrany zdraví na cestách

4.1.1 Doporučení pro cestovatele, která by měli realizovat během a po skončení cesty do zahraničí

4.2 Malárie – výskyt, expoziční profylaxe a chemoprofylaxe

4.2.1 Expoziční profylaxe

4.2.2 Repelenty a insekticidy

4.2.3 Chemoprofylaxe malárie

4.2.4 Pohotovostní samoléčba malárie

4.3.Průjmová onemocnění

4.3.1 Původci cestovního průjmu

4.3.2 Prevence cestovního průjmu

4.3.3 Samoléčba a chemoprofylaxe cestovního průjmu

5. Mezinárodní očkovací průkaz

5.1 Hlavní zásady vyplňování

5.2 První strana MOP – iniciály očkované osoby

5.3 Mezinárodní osvědčení o očkování nebo profylaxi

5.4 Zápis do Mezinárodního očkovacího průkazu

5.5 Zápis dávky vakcíny její pořadí a způsob aplikace

6. Závěr e-kurzu

4.3.2 Prevence cestovního průjmu

Základem prevence cestovního průjmu je důsledné dodržování hygieny stravování na cestách. Nejdůležitější doporučení obsahuje následující tabulka. Uvedená doporučení se snadno dodržují, pokud si cestovatel připravuje stravu sám, ale v restauračních zařízeních bohužel nejsou vždy dodržována. Při cestách do oblastí se středním a vysokým rizikem onemocnění by měl cestovatel mít s sebou dostatečnou zásobu prášků k přípravě rehydratačního roztoku a dvoudenní dávku antimotilika.

Zásady prevence cestovního průjmu

před přípravou stravy a před jídlem si umýt ruce vodou a mýdlem nebo hygienickým ubrouskem
pít jen vodu a nápoje podávané v uzavřených originálních lahvích
voda a nápoje sycené kysličníkem uhličitým jsou bezpečnější než prostá voda
vodu z veřejných zdrojů převařovat či chemicky dezinfikovat
používat nezávadnou vodu i k čištění zubů
nepolykat vodu v bazénu či při sprchování
neužívat kostky ledu k chlazení nápojů
nejíst syrovou stravu (zeleninové saláty, ryby, „ plody moře“, nesvařené mléko, tatarský biftek, majonézy)
syrovou zeleninu a ovoce vždy omýt nezávadnou vodou nebo oloupat
nekonzumovat jídla nabízená pouličními prodavači
bezpečná jsou jídla servírovaná za horka (vnitřní teplota > 60 ºC)
hotové pokrmy uchovávat při teplotě < 10 ºC
konzumovat jen průmyslově vyrobené mražené výrobky
nekoupat se na plážích s fekálně znečištěnou mořskou vodou