Základní kurz tropické a cestovní medicíny pro lékaře - kurz - bez autotestů

2.8 Souhrn

Pobyt v zemích teplého klimatu vyžaduje, aby se organizmus vyšší teplotě prostředí přizpůsobil souborem adaptačních mechanizmů nazývaným aklimatizace.

Člověk na pobyt v horkém prostředí reaguje periferní vazodilatací a vazokonstrikcí v hlubších tkáních, zrychlením tepu, zvýšením tepového objemu a nadměrným pocením. Aklimatizovaný jedinec se v horku více potí, ale obsah soli v potu je nižší a nedochází u něj k tachykardii ani ke zvýšení rektální tělesné teploty.

Plné aklimatizace bývá dosaženo v průměru po 2 týdnech pobytu. Někteří lidé se adaptují hůře, např. děti do 4 let věku, osoby starší 65 let, osoby s nadměrnou tělesnou hmotností a osoby s chorobami srdce, cév a ledvin.

Účinky UV záření na kůži lze rozdělit na časné a pozdní. Časné účinky zahrnují solární dermatitidu, následnou melaninovou pigmentaci, čili zhnědnutí pokožky, ztluštění rohové vrstvy a případný vznik některé z fotosenzitivních dermatóz. Pozdní účinky vznikají po opakovaném a obvykle mnoholetém poškozování sluncem a projevuje se předčasným stárnutím kůže a zvýšeným sklonem k tvorbě kožních nádorů.

K ochraně před UV zářením slouží pobyt ve stínu, vhodný oděv, sluneční brýle a aplikace ochranných prostředků v podobě opalovacích krémů, mastí, mlék, gelů či olejů. Ochranné prostředky se nazývají fotoprotektiva (sunscreens). Rozlišují se chemická a fyzikální fotoprotektiva.

Kinetóza jsou příznaky a pocity, které se objevují u cestujících při přepravě dopravními prostředky – lodí, letadlem, autobusem či autem. Příznaky vznikají při změně rychlosti pohybu ve směru jízdy (rozjezd či prudké zpomalení, vzlet či přistávání letadla), při houpání lodi na rozbouřené vodní hladině a při výkyvech letadla. Někteří cestovatelé pocítí kinetózu i při jízdě na velbloudu nebo na slonu.

Pokud cestovatel překračuje několik časových pásem v krátkém čase, pokračuje jeho denní rytmus podle vnitřních hodin nastavených v době odletu. Důsledkem je rozvoj souboru příznaků a obtíží označovaných jako pásmová nemoc.

Dlouhý let letadlem může být příčinou hluboké trombózy žil dolních končetin. Jde o tzv. cestovní flebotrombózu.

Pro cestování letadlem existují základní kontraindikace, které je nutné respektovat.