Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) ve spolupráci s Centrem Terapie Autismu uspořádal během uplynulého víkendu ve dnech 29. – 30. dubna mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí přednášejících s názvem Poruchy autistického spektra - od včasného rozpoznání k možnostem řešení v raném věku. Konference se zúčastnilo více než 200 posluchačů zejména z řad odborné veřejnosti a studentů, kteří během dvoudenního programu navštívili nejen řadu odborných přednášek, ale také praktických workshopů a prezentací rodičovských kazuistik.

Diagnostika dětského autismu prodělala v posledních dekádách výrazné změny. Dětský autismus, který je vážnou neurovývojovou poruchou, je nemocí, u níž zatím nejsou známy jednoznačné příčiny, a proto není dosud možné zacílit léčbu na příčinné mechanismy.

„Jsem velmi ráda, že se právě Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví zapojil do této velmi důležité aktivity a zároveň je spolupořadatelem konference k problematice dětského autismu. Domnívám se, že kvalitní mezioborovou spoluprací lze poskytnout nejen odborné rady, ale i odpovídat na dosud nezodpovězené otázky a tím posouvat nejen samotné medicínské postupy, ale zejména cílenou a individuální pomoc konkrétním pacientům,“ uvedla Irena Maříková, ředitelka Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Předpokladem pro včasné zahájení intervence při podezření na Poruchu autistického spektra (PAS) je včasné zachycení příznaků, které by mohly v diagnózu PAS vyústit. Vzhledem k tomu, že jde u dětského autismu o nemoc zařazenou v mezinárodních klasifikačních systémech mezi duševní nemoci, stanovuje diagnózu této nemoci psychiatr pro děti a dorost ve spolupráci s klinickým psychologem.  

 „Včasné odhalení autismu je klíčové pro usnadnění přístupu k metodám založeným na důkazech, specifických pro autismus, které následně vedou k lepším výsledkům v průběhu života. Poskytovatelé primární péče jsou těmi odborníky, kteří nejčastěji vídají velmi malé děti, ale při zdravotních prohlídkách je náročné pozorovat řadu projevů chování, jež jsou spojeny právě s autismem. Proto je standardizovaný screening, dotazník vyplněný rodičem, důležitým doplňkem k odbornému sledování vývoje ze strany poskytovatele péče,“ zdůraznila Diana Robins, profesorka klinické psychologie a ředitelka AJ Drexel Autism Institute na Drexel University ve Philadelphii v USA a autorka široce používaného screeningového dotazníku pro PAS u batolat.

Od poloviny minulého století byly neustále ověřovány a vylepšovány postupy pro práci s dětmi s autismem. V 21. století sice klesá věk dětí v intervenčních programech, ale ukazuje se, že v batolecím věku je efekt terapií ještě účinnější. V současnosti, a to i v závislosti na narůstající prevalenci PAS, je kladen důraz na nalezení efektivnějšího řešení.

„Před více než deseti lety bylo zřejmé, že postupy práce s dětmi staršími 3 let jsou známé, ale chybí vhodná metoda pro děti mladší, typicky pro batolata. Například metoda zvaná Raná intervence O.T.A. pracuje s předpokladem, že vylepšením interakcí mezi rodičem a dítětem může rodič pomoci dítěti nalézt důvěru ve svět, v sebe sama a záměrnou stimulací dovedností potřebných ke zdravému vývoji a ve správném pořadí může pozitivně ovlivnit další vývoj dítěte,“ přiblížila moderní postupy diagnostiky PAS Romana Straussová, zakladatelka Centra Terapie Autismu. 

V rámci konference probíhala i doprovodná akce, kterou byla výstava obrazů mladé ženy s PAS, Viktorie, které je dnes 18 let. Již od dětství vyžadovala zvýšenou péči a v deseti letech jí byl diagnostikován dětský autismus. Malování představuje významný formativně arteterapeutický nástroj v jejím životě. Vystavené obrazy představují průřez tvorbou mladé autorky a vznikaly jak v rámci spolupráce v Open Art Studiu tak při samostatné tvorbě.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
media@ipvz.cz