Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví se v roli partnera Českého vysokého učení technického v Praze podílí na výzkumném projektu s názvem Strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR 2019 - 2025 (IMPAKT 1). Cílem projektu je podstatně zlepšit bezpečnost občanů ČR v případě radiačních nehod. Hlavní rolí IPVZ je přispět psychologicko - psychiatrickou expertízou, jejímž výstupem má být nová metodika popisující, jak dané téma začlenit do vzdělávání lékařů, ale i nelékařských profesí v rámci integrovaného záchranného systému. 

Hlavní činností řešitelského týmu IPVZ pod vedením prof. MUDr. Jana Vevery, Ph.D. z katedry psychiatrie bude v průběhu realizace sledovat psychiatrické a psychologické mechanismy šíření poplašné zprávy. Budou popsány a analyzovány jednotlivé fáze vyrovnávání se s poplašnou zprávou a zároveň bude navrženo, jakými psychologickými mechanismy je možné dopady poplašné zprávy minimalizovat. Ve spolupráci se sociology, dalšími členy týmu a PR odborníky budou také navrženy optimální komunikační strategie, které budou v jednotlivých fázích nejefektivnější k prevenci nežádoucích davových jevů, jakými jsou vznik agresivního či panického davu a šíření paniky v komunikačních prostředcích.

Koncept projektu je v ČR zcela nový a unikátní a spočívá v synergickém propojení oblastí výzkumu sociálních a humanitních věd (sociologie, psychologie, psychiatrie), moderních matematických metod výzkumu medií a sociálních sítí, s výzkumem zapojení občanů do rozsáhlých měření kontaminace terénu, potravin, vnitřní kontaminace a fyzikálně technického výzkumu cenově dostupnou detekční technologií. Hlavním cílem je transfer znalostí občanům, samosprávám a bezpečnostním složkám ke zvýšení resilience bezpečnostního systému.  Významnost tématu se ukázala mimo jiné i na příkladu v posledních letech proběhlé epidemie koronaviru. Projekt se zaměřuje na získání původních poznatků v oblasti psychiatrie a sociologie za krizové situace, jakými jsou radiační nehody. Další klíčovou aktivitou je pak aplikace nejnovějších matematických přístupů k analýze médií a sociálních sítí. V projektu je plánováno inovativní testování možnosti zapojení mobilních telefonů do měření i přenosu informací a k propojení státních, samosprávných a občanských rolí pro posílení odolnosti bezpečnostního systému.

Jednou z aplikovaných metod k získávání dat během výzkumu jsou takzvané focus groups. Jejich podstata spočívá v moderované diskusi, která má za cíl prozkoumat postoje, názory nebo mínění veřejnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o kvalitativní metodu, výstupem bývají informace, které by se v kvantitativním dotazníku neobjevily, je tak zprostředkováno hlubší porozumění problému. Díky tomu je možné zjistit, jak lidé smýšlejí o nějakém problému, jaké se mezi nimi objevují názory nebo co názor lidí ovlivňuje. Míru tohoto vlivu, respektive počet lidí, kteří zastávají určitý názor, z tohoto typu výzkumu odvodit nelze, ani to není jeho cílem.

V tuto chvíli jsou již vyhodnoceny výsledky dvou focus groups v rámci kvalitativní části výzkumu, které proběhly na podzim loňského roku (21. 9. 2022 a 13. 10. 2022). Jeden z termínů byl realizován prezenčně a druhý proběhl online formou.

„Témata aktuálních focus groups pokrývala problematiku radiace, tedy toho, jak ji lidé vnímají, nakolik se jí bojí a jakým způsobem se společnost může připravit na možná ohrožení. Z vyznění rozhovorů je možno pro další výzkum uvažovat o několika paradoxech, jakými jsou například to, že mnoho lidí se radioaktivity nebojí, ale zároveň ji považují za velmi nebezpečnou nebo, že by měl existovat seriózní informační portál, ale zároveň skoro nikdo neví, že existuje. Dále, že by mělo existovat něco jako branná výchova, ale zároveň by to nemělo příliš zdůrazňovat rizika, protože by to mohlo zvyšovat strach nebo, že rozhodnutí a informování v případě krize je věcí politiků, ale zároveň se jim nedá věřit,“ uvedl PhDr. Pavel Král, Ph.D., vedoucí katedry Klinické psychologie v IPVZ a zároveň člen řešitelského týmu.

Z dosavadního výzkumu a realizovaných focus groups vyplynuly i další výsledky toho, co lidé považují za mimořádné události či situace, a jak by na ně reagovali. Některé z nich jsou například:

• Ona ta radioaktivita není vidět, není cítit. Nepoznáme, že kolem nás je v tom je asi to největší riziko.
• Nemáme se kam schovat.
• Nevíme, jestli má stát nějaké rezervy.
• Když je havárie v chemičce, je to snadné zjistit, radioaktivitu nikoli.
• Voják nebo lékař by měl být tím, kdo informuje.

Z předchozích zkušeností ze světa a dosavadních výsledků výzkumu proto vyplývají obecná doporučení pro komunikaci v krizových situacích. V případech, kdy se vědecké poznatky střetávají s jinou, například politickou agendou, je možné očekávat cílenou kampaň falešných zpráv a dezinformací bez ohledu na to, jak jasně a konkrétně jsou informace prezentovány nebo jak pečlivě a přesvědčivě jsou definovány. Řešením je pokusit se dezinformační kampaně předvídat a proaktivně vyvíjet online strategie a internetové platformy, které jim budou čelit.

Z toho důvodu byla připravena i naše doporučení:

• Preventivně vybudovat informační portály a zdroje.
• Po případné havárii komunikovat zřetelně, jasně a bez protichůdných informací.
• Snažit se jakýmkoli vyjádřením a publikovanou informací minimalizovat míru nejistoty a obav.
• Předem vzdělávat zdravotníky a informovat je o dlouhodobých zdravotních
  a psychosociálních důsledcích jaderných katastrof.

Výstupy z focus groups i dalších výzkumných aktivit členů řešitelského týmu se proto již nyní uplatňují ve vzdělávání zdravotníků, a to jak všeobecných praktických lékařů, tak psychiatrů nebo klinických psychologů. Z historických zkušeností je známo, že reakce obyvatelstva bývají po jaderných incidentech na individuální i společenské úrovni specifické. I když všichni samozřejmě doufají, že tyto poznatky nikdy v praxi nevyužijí, přesto je nutné je shromažďovat a dále sdílet.

Jan Brodský
Tiskový mluvčí
media@ipvz.cz
Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví