7.5 Melioidosa

Onemocnění vyvolané gramnegativní tyčinkou Burgholderia pseudomallei se vyskytuje především v zemích JV Asie, v Austrálii, v Karibiku, Íránu a Turecku. Bakterie roste saprofyticky v půdě a člověk se nakazí stykem s kontaminovanou vodou a půdou (rýžoviště) průnikem mikroba kožními oděrkami, případně vdechnutím prachu či pitím kontaminované vody.

Nákaza často probíhá inaparentně. Pokud je symptomatická, může imitovat některá jiná onemocnění, jako např. břišní tyf, choleru, plicní formu moru, TBC, systémové mykosy, antrax či tularemii. K rozvoji příznaků dochází po inkubační době 2 dny až několik měsíců.

Akutní (septická) forma má vysokou smrtnost (80 - 90%), onemocnění má rychlý závažný průběh s vysokými teplotami, zchváceností, cyanosou, bolestmi hlavy a průjmem. V tkáních se tvoří abscesy (podkoží, svaly, vnitřní orgány).

Subakutní forma probíhá často pod obrazem pneumonie po nákaze aspirační cestou.

Chronická forma se projevuje slabostí, chátráním a intermitentními subfebriliemi s přítomností persistujících solitárních či vícečetných zánětlivých ložisek (nejčastěji v lymfatických uzlinách či vnitřních orgánech).

Diagnostika

Kultivace B. pseudomallei je poměrně snadná, odebírá se materiál ze zánětlivých ložisek nebo hemokultivace. Především u rychle probíhající septické formy však mohou být hemokultury negativní. U chronické formy diagnosu spíše potvrdí sérologie, nejčastěji se používá hemaglutinační reakce nebo ELISA. V základních laboratorních odběrech je možné zjistit anemii, nevysokou leukocytosu s posunem doleva, elevaci jaterních enzymů, zhoršené renální funkce a případně i koagulaopathii.

Léčba

Léčba lehčích forem nemoci by měla být zvládnuta doxycyklinem či fluorochinolony, popř. chloramfenikolem, podávaných po dobu 15-30 dnů, event. kombinace doxycyklinu s cotrimoxazolem, která může být prodloužena až na 8 týdnů. Relapsy jsou bohužel poměrně časté. V terapii závažných forem je lékem volby piperacilin/tazobactam, karbapenemy či ceftazidim, event. také v kombinaci s cotrimoxazolem, přesto je prognosa akutní formy poměrně špatná.

Ve formě aerolosu je melioidosa vysoce nakažlivá, vzhledem k možnému závažnému průběhu a ne zcela jednoduché léčbě je považována za možnou biologickou zbraň v katerogii B!!!