1.3 Další mykobakteria

Jedná se o dalších asi 30 definovaných fakultativně patogenních saprofyticky žijících mykobakterií, které nezpůsobují tuberkulosu ani lepru (netuberkulosní mykobakteria, NTM, dříve tzv. atypická mykobakteria). Vyvolávají závažnější infekce především pokud nejsou včas diagnostikovány a léčeny, smrtelných infekcí způsobují naprosté minimum. Naopak se mnohdy jedná o samoúpravné stavy, které se vyléčí spontánně bez nutnosti intervence. Častěji se onemocnění vyskytují u seniorů, což nejspíše souvisí s imunitním statutem těchto pacientů a u jinak imunokompromitovaných pacientů.

Z nejčastějších příznaků, kterými se infekce NTM může projevit, jsou především:

postižení plic s dlouhodobým produktivním kašlem, únavností, subfebriliemi, podobně jako u TBC
lymphadenitida protrahovaná, přičemž uzliny mají tendenci ke kolikvaci
onemocnění kůže a měkkých tkání (nejčastěji např. Mycobacterium marinum), obtížně se hojící kožní lése, případně i postižení kostí
disseminované onemocnění u pacientů s AIDS (M. avium a M. intracellulare, známé dohromady jako M avium-intracellulare complex).

Mykobakteria se mohou dělit podle několika hledisek: podle rychlosti růstu (pomalu či rychle rostoucí a in vitro nerostoucí), podle jejich patogenity, nebo podle tvorby pigmentu.

Runyonovo schema dle tvorby pigmentu

Rozdělení mykobakterií

Skupina	Vlastnosti	Zástupci
Skupina č. 1	Fotochromogenní	např. Mycobacterium kansasii, M marinum, Mycobacterium simiae
Skupina č. 2	Skotochromogenní	např. Mycobacterium scrofulaceum, Mycobacterium szulgai, Mycobacterium gordonae
Skupina č. 3	Nonchromogenní	např. Mycobacterium malmoense, Mycobacterium xenopi, M avium-intracellulare
Skupiny č. 4	Rychle rostoucí	např. Mycobacterium fortuitum, Mycobacterium chelonae, Mycobacterium abscessus

Popis: Přehled netuberkulosních mykobakterií

Zdroj: Upraveno autory e-kurzu z původního originálu: Beneš J. Infekční lékařství, Galén 2009.