6.2.1 Diagnostika, terapie, prevence
Diagnostika
Při základním vyšetření krve je nápadná elevace zánětlivých ukazatelů (CRP, leukocytosa). Průkaz agens závisí na lokalizaci infekce. U mesotitidy a sinusitidy se odesílá hnis, resp. punktát na kultivaci. U pneumonie se odebírá hemokultura, kromě toho je možné zjišťovat přítomnost pneumokokových antigenů v moči. Mozkomíšní mok, plicní výpotek nebo punktát kloubní tekutiny je možné vyšetřit mikroskopicky, kultivačně nebo i pomocí PCR.
Terapie
V terapii závažných infekcí je lékem volby G-PNC v dávce 20-30 MIU/den, alternativně lze podat cefalosporiny III. generace (cefotaxim, ceftriaxon), případně i vankomycin. U lehčích infekcí lze p.o. podat amoxicilin 50-90 mg/kg ve 3-4 denních dávkách, případně makrolidy.
Prevence
Polysacharidové vakcíny nejsou vhodné pro děti do dvou let věku, protože u nich neindukují dostatečnou tvorbu protilátek. Konjugovaná vakcína obsahuje antigeny 7 kmenů, u dětí vyvolává spolehlivější a delší odezvu.