1.1.3 Terapie – rezistentní formy

Resistentní formy TBC

Resistence k antituberkulotikům je způsobena nesprávnou léčbou - léky jsou podávány v nesprávných dávkách, v monoterapii, či v nevhodných kombinacích, nedostatečně dlouhou dobu, preparáty jsou nekvalitní, či jsou pacientem často vynechávány.

MDR –TBC Multidrug resistant TBC – forma resistentní k oběma nejvíce potentním lékům, tedy k H i R, a případně dalším lékům první linie (např. resistence HRZE).

PDR-TBC- Polydrug resistant TBC – forma resistentní k jednomu nejvíce potentnímu léku, tedy buď k H či k R, a současně k dalším lékům první linie (např. resistence k RZE, ale přitom je zachovaná citlivost k H, ten pak může být zařazen do terapie).

XDR- TBC – Extensively drug resistant - resistentní ke všem přípravkům první linie a řadě léků z linie druhé. V léčbě pak zbývá velmi malý výběr medikamentů s poměrně malou účinností.

Jak vyplývá z výše uvedených definic, jsou možnosti léčby těchto forem omezeny, z výběru často vypadnou nejvíce účinné léky a do terapie se tak vracejí medikamenty používané v 50. letech minulého století, jež byly nahrazovány novějšími preparáty z důvodu nižší účinnosti a vyšší četnosti nežádoucích účinků – např. para-aminosalicylová kyselina (PAS) či cykloserin. Z důvodu nižší efektivity je nutná vícekombinace (např. 6 či dokonce více preparátů najednou) a prodloužení celkového trvání léčby na 18 až 24 měsíců, z čehož cca 8 měsíců připadá na intensivní fázi. Dávkování některých antituberkulotik se obvyke pohybuje na horní hranici terapeutického rozmezí (maximální dávky). V některých projektech se úspěšně podařilo zkrátit léčbu na pouhých 12 měsíců, vzhledem k nedostatku dat však tato léčba zatím není paušálně doporučována ve WHO doporučeních.

V ideálním případě se výběr antituberkulotik do kombinace volí podle citlivosti/resistence vyvolávajícího mikroba. To však vyžaduje kultivační průkaz mykobakterií a ten není vždy dostupný, především v podmínkách rozvojových zemí. Tam lze použít tzv. standardisovaný režim. Ten je navržen jako optimální kombinace na základě vyšetření provedených pouze u několika vybraných pacientů z dané oblasti. Dle jejich výsledků se tak určí jakási předpokládaná „průměrná“„ resistence v oblasti. Pacienti, kteří však recidivují po takové léčbě, či u nichž vůbec nedojde k vyléčení, by měli být následně léčeni tzv. individualisovaným režimem, založeným na výsledcích resistence u jejich konkrétního izolovaného kmene mykobakteria.