5.3 Eozinofilie a doprovodné příznaky u cestovatelů I.

Horečka a eozinofilie

Při horečce s eozinofilií je nutno pomýšlet na nákazu tkáňovými helminty. Často se setkáváme se schistosomózou, vzácněji s trichinelózou, filariózami, cysticerkózou a fasciolózou. Horečka a eozinofilie mohou být přítomny u systémových mykóz (kokcidiodomykóza, histoplasmóza, aspergilóza).

U schistosomózy je v anamnéze v předchorobí přítomen kontakt kůže (sliznice) se sladkou (popř. i brakickou – v ústí velkých řek) vodou v endemických oblastech. Více než 90 % všech infekcí je do Evropy importováno z Afriky, riziková jsou jezera Malawi a Viktoriino. Po kontaktu s vodou může dojít ke vzniku vyrážky (cerkáriová dermatitida), která se však u lidských schistosomóz vyskytuje vzácně na rozdíl od u nás časté infekce ptačími schistosomami. Makulózní až papulózní svědivý zarudlý exantém se objeví v průběhu 1 - 3 dnů a přetrvává maximálně 7- 10 dnů. Akutní schistosomóza (horečka katayama) se objeví 2 - 12 týdnů po infekci (kontaktu s vodou). Horečka má intermitentní charakter, může dosahovat 39 - 40 °C, objevuje se denně a připomíná septický stav nebo i malarický záchvat. Může přetrvávat až jeden měsíc. Diagnóza je v této fázi infekce možná průkazem specifických protilátek v séru (popř. průkazem specifických antigenů, v zahraničí též pomocí PCR vyšetření krve). Vajíčka se nevylučují. Podávají se antipyretika, protizánětlivé léky, v těžších případech i kortikoidy, efekt praziquantelu je u akutní schistosomózy sporný.

U lymfatických filarióz a loaózy je inkubační doba minimálně 4 týdny, horečky se mohou periodicky opakovat po dobu až 1 roku, připomínají malarické záchvaty a mohou být doprovázeny plicními příznaky, vyrážkou, migrujícími podkožními edémy a erytémem (kalabarské boule u loaózy). Diagnóza je založena na přímém průkazu larválních stádií (mikrofilárií) v krvi (nativní preparáty nebo barvené dle Giemsa-Romanowski, koncentrační metoda Knottova), pozitivní sérologii, v zahraničí testy na detekci antigenů a PCR. Onchocerkóza má dlouhou inkubační dobu (onchocerkomata se objeví minimálně po cca 9 měsících) a obvykle není doprovázena horečkou.

U trichinelózy se do týdne po požití syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa mohou objevit zažívací potíže. Příznaky akutní svalové fáze infekce, horečka, bolesti svalů, periorbitální edémy, konjunktivitida a vyrážka se mohou objevit již 7 - 10 dnů a přetrvávají několik týdnů. V laboratoři je vysoká eozinofilie elevace CK, LDH a AST. Občasné menší epidemie se u nás i v okolních zemích objevují po požití divokých prasat, spárkaté zvěře či klobás z koňského masa.

U strongyloidózy je inkubační doba minimálně asi 3 týdny, infekce může být doprovázena průjmem a zvýšenou teplotou. Nákaza může vzhledem k možnosti autoinfekce přetrvávat asi celoživotně. K exacerbaci infekce dochází po nasazení cytostatické či jiné imunosupresivní terapie. Ve fázi hyperinfekce může dojít k rozsevu bakteriální superinfekce doprovázené septickými horečkami, eozinofilie pak klesá nebo nemusí být přítomna.