Významné klinické syndromy v tropech - kurz - bez autotestů

1.1 Základní otázky a důležité anamnestické údaje

Při posuzování etiologie horečky v oblasti tropů a subtropů je důležité nejprve vyloučit život ohrožující stavy jako malárie, sepse nebo meningokoková meningitida. Při vyšetření pacienta se musíme především soustředit na varovné příznaky jako je: porucha vědomí, přítomnost křečí, známky hypovolemického šoku, přítomnost petechií, sufuzí, krvácení a průchodnost dýchacích cest.

Nejsou-li tyto známky přítomny, můžeme přistoupit k odebrání podrobné anamnézy a k dokončení fyzikálního vyšetření, které nám značně pomohou při stanovení pracovní diagnózy.

Kromě základních anamnestických údajů je důležité klást následující otázky:

  1. Epidemiologická anamnéza (u cestovatelů při návratu z tropů):
  • navštívené země a oblasti v chronologickém pořadí, zda se jednalo o venkovské nebo městské oblasti, ubytování, koupání v řekách nebo v jezerech (jezero Malawi, Viktoriino jezero a jezero DongTing jsou známá vysokou prevalencí Schistosoma spp.)
  • u místních obyvatel je důležité posoudit, zda se jedná o domorodce žijícího v endemické oblasti nebo sezónního pracovníka, který pochází z jiné oblasti
  • poštípání hmyzem: komáři (přenášejí malárii, horečku dengue, žlutou zimnici, horečku chikungunya, lymfatické filariózy a pod.), roztoči, mouchy (spavá nemoc, Lojza, onchocerkóza), vši (skvrnitý tyfus, epidemický návratný tyfus), blechy (mor, murinní tyfus), či klíšťata (arbovirózy, rickettsiové klíšťové tyfy, endemický návratný tyfus)
  • pokousání: pavouci, škorpióni, hadi, psy, kočky, opice (riziko vztekliny)
  • kontakt se zvířaty: papoušci, kočky, psi, hlodavci, výrobky z kůže
  • kontakt s infekčními onemocněními
  1. Profylaxe a příprava na cestování: vakcinace, antimalarika, která dotyčný užíval, a zda je užíval způsobem doporučeným v příbalovém letáku
  1. Farmakologická anamnéza: antibiotika, antimalarika, infuzní terapie, krevní transfuze, zda byl pacient léčen pro to samé onemocnění předtím, jakou terapii dostal
  2. Stravování: voda, ovoce, zelenina, mořské plody, pitná voda, nedostatečně tepelně upravené maso, ryby, šneci, rostliny
  3. Rizikové chování: drogy, nechráněný pohlavní styk
  4. Alergologická anamnéza
  5. Subjektivní potíže: nauzea, zvracení, průjem (přítomnost krve ve stolici?), úbytek hmotnosti, bolesti hlavy, horečka, únava, kašel (hemoptýza?), jiné lokalizované bolesti
  6. Pracovní anamnéza: pracovní pobyt nebo dovolená?, návštěva jeskyní apod.; určitá povolání mají vyšší prevalenci některých onemocnění: chovatel dobytka (brucelóza), pěstitel rýže (leptospiróza), řidič kamionu (HIV infekce), horník (tuberkulóza)

Pamatujte si

  • Febrilní onemocnění trvající déle než 1 týden pravděpodobně nebude virového původu.
  • Fokální symptomy mohou pomoci lokalizovat místo infekce a stanovit pracovní diagnózu.
  • Dospělý pacient žijící dlouhodobě v endemické oblasti malárie bude pravděpodobně imunní, zatímco děti, cestovatelé a sezónní pracovníci z neendemických oblastí jsou ve vyšším riziku.
  • Průběh a délka prodromálních příznaků onemocnění může pomoci určit etiologii (pozvolný začátek u TBC, náhlý začátek u horečky dengue).
  • Je důležité posoudit epidemiologickou situaci a lokální prevalenci onemocnění: malárie, meningokoková menigitida, rotavirové infekce se šíří ve vymezeném období; některá onemocnění se vyskytují spíš jako epidemie (meningokokové infekce v subsaharské Africe); v oblastech s vysokou prevalencí schistosomózy je vyšší riziko invazivních salmonelóz.

pokračovat