1.3 Laboratorní vyšetření

U pacientů s horečkou představují základní laboratorní vyšetření:

1. krevní obraz s diferenciálním rozpočtem
2. hladina CRP, (případně prokalcitoninu), které vypovídají o možné bakteriální infekci nebo riziku sepse
3. sedimentace erytrocytů
4. tenký nátěr a tlustá kapka na vyšetření malárie, případně vyšetření pomocí tzv. rychlotestu bez ohledu, zda má nebo nemá nemocný v momentě odběru krve horečku

5. vyšetření hemokultury odebrané v průběhu horečky
6. renální funkce: urea, kreatinin
7. hladina minerálů v krvi
8. hladina jaterních testů a bilirubinu
9. speciální serologická vyšetření (Widalova reakce na břišní tyfus, Rose-Bengal test na brucelózu, sérologie amébóz při podezření na amébový absces apod.)
10. detekce cirkulujících antigenů specifických agens (NS1 Ag u dengue)
11. využití molekulárně biologických metod ve specializovaných referenčních laboratořích, které mohou být k dispozici i v tropech (RT-PCR vyšetření u horeček Ebola, Marburg, žluté zimnice)
12. biopsie postiženého orgánu (biopsie sleziny či kostní dřeně u viscerální leishmaniózy, biopsie jater u žluté zimnice)

13. výtěr z krku, výtěr z rekta, parazitologické vyšetření stolice při průjmovém onemocnění
14. vyšetření moči chemicky a mikroskopicky
15. provedení lumbální punkce při podezření na neuroinfekci
16. mikroskopie (včetně barvení na BK) a kultivace sputa

Podle přítomnosti fokálních příznaků při fyzikálním vyšetření je vhodné použít i zobrazovací metody jako RTG a sonografie, které jsou i v tropech dostupné, popř. CT nebo NMR, které v tropech nabízí pouze velká, většinou soukromá zdravotnická zařízení. Je-li to možné, doporučuje se konzultovat příznaky onemocnění se specialisty dalších oborů.

Samozřejmě, v podmínkách rozvojového světa se soustřeďujeme na dostupná laboratorní vyšetření. V endemické oblasti malárie to je zejména test na vyloučení této infekce. Mikroskopicky ale můžeme vyšetřit také punktát abscesu, stěry, mozkomíšní mok nebo sputum.

Výsledky laboratorních vyšetření s ohledem na specifické agens:

• Zvýšené polymorfonukleáry + posun doleva + přítomnost fokálních symptomů: bronchopneumonie, pyelonefritida, cholangiitida, pyogenní abscesy, purulentní meningitidy, diftérie, pyodermie, erysipel, lymfadenopatie (mor, brucelóza, tularémie)
• Zvýšené polymorfonukleáry + posun doleva + systémové infekce: septické stavy, bakteriální endokarditidy, leptospirózy, návratný tyfus, amébový jaterní absces
• Eozinofilie: filariózy, schistosomózy, trichinelóza, larvální toxokaróza, cysticerkóza
• Polymorfonukleáry nezvýšené + lymfocytóza: exantémové infekce, virové hepatitidy, dengue, hemoragické horečky, HIV infekce, rickettsiózy, břišní tyfus, malárie, spavá nemoc, viscerální leishmanióza (kala-azar), toxoplasmóza