U pacientů s horečkou představují základní laboratorní vyšetření:
krevní obraz s diferenciálním rozpočtem
hladina CRP, (případně prokalcitoninu), které vypovídají o možné bakteriální infekci nebo riziku sepse
sedimentace erytrocytů
tenký nátěr a tlustá kapka na vyšetření malárie, případně vyšetření pomocí tzv. rychlotestu bez ohledu, zda má nebo nemá nemocný v momentě odběru krve horečku
speciální serologická vyšetření (Widalova reakce na břišní tyfus, Rose-Bengal test na brucelózu, sérologie amébóz při podezření na amébový absces apod.)
detekce cirkulujících antigenů specifických agens (NS1 Ag u dengue)
využití molekulárně biologických metod ve specializovaných referenčních laboratořích, které mohou být k dispozici i v tropech (RT-PCR vyšetření u horeček Ebola, Marburg, žluté zimnice)
biopsie postiženého orgánu (biopsie sleziny či kostní dřeně u viscerální leishmaniózy, biopsie jater u žluté zimnice)
Biopsie sleziny při podezření na viscerální leishmaniózu
Zdroj: Interní materiály Lékařů bez hranic.
výtěr z krku, výtěr z rekta, parazitologické vyšetření stolice při průjmovém onemocnění
vyšetření moči chemicky a mikroskopicky
provedení lumbální punkce při podezření na neuroinfekci
mikroskopie (včetně barvení na BK) a kultivace sputa
Podle přítomnosti fokálních příznaků při fyzikálním vyšetření je vhodné použít i zobrazovací metody jako RTG a sonografie, které jsou i v tropech dostupné, popř. CT nebo NMR, které v tropech nabízí pouze velká, většinou soukromá zdravotnická zařízení. Je-li to možné, doporučuje se konzultovat příznaky onemocnění se specialisty dalších oborů.
Samozřejmě, v podmínkách rozvojového světa se soustřeďujeme na dostupná laboratorní vyšetření. V endemické oblasti malárie to je zejména test na vyloučení této infekce. Mikroskopicky ale můžeme vyšetřit také punktát abscesu, stěry, mozkomíšní mok nebo sputum.
Výsledky laboratorních vyšetření s ohledem na specifické agens: