1. Diferenciální diagnostika horečnatých stavů v tropech

Horečka je jednou z nejčastějších příčin vyhledání lékařské péče během pobytu a po návratu z tropů a subtropů. Když mluvíme o tělesné teplotě, je potřeba vědět, v jaké části těla byla měřena: axilární teplota je asi o 0,5 °C nižší a rektální o 0,5 °C vyšší než normální orální teplota (37 °C). Teplota je také obvykle o 0,5 °C nižší ráno v 6 hodin než večer.

V této kapitole se budeme věnovat správnému určení příčiny onemocnění u osob s horečkou. Zaměříme se na důležité anamnestické údaje, znaky, kterých si máme všímat při fyzikálním vyšetření a také si povíme o interpretaci laboratorních výsledků a terapii horečnatých onemocnění.

Je potřeba si zapamatovat, že ne všechna horečnatá onemocnění prodělaná v tropech a importovaná z oblastí s nízkým hygienickým standardem jsou automaticky exotické nákazy. I v tropech jako příčina horečky převažují běžné kosmopolitní infekce (bronchopneumonie, infekce močových cest, streptokokové a stafylokokové kožní infekce apod.), které je nutné do diferenciální diagnózy zařadit. Zároveň však platí, že horečnaté onemocnění po návratu z tropů, pokud se nevyloučí provedením krevních roztěrů, vždy může být malárie.

I když nejčastější příčinou horečky bývají infekční onemocnění, nesmíme zapomínat na maligní nádory, jako jsou lymfomy, leukémie, hepatocelulární nebo renální karcinomy, ale také na autoimunitní onemocnění jako systémový lupus erythematosus nebo na poškození hypotalamu.

Cíle kapitoly

• seznámit s doporučenými postupy při vyšetřovaní febrilního pacienta
• poskytnout základní informace k postupům diferenciální diagnostiky horečnatých onemocnění vzniklých v tropech
• postupy diferenciální diagnostiky založit na výsledcích fyzikálního vyšetření
• umět se orientovat ve výsledcích základních laboratorních vyšetření