Je indikovaná v případě podezření na infekční meningitidu nebo na subarachnoidální krvácení. Když pacient jeví známky intrakraniální hypertenze (městnání na papilách), lze lumbální punkci provést pod clonou manitolu (1 g/kg jako 20% roztok i.v.) nebo dexametazonu (10 mg bolus i.v.). Kontraindikací provedení lumbální punkce je podezření na přítomnost tumoru nebo abscesu z důvodu možné konizace mozkového kmene.
Poloha pacienta vsedě k provedení lumbální punkce
Zdroj: Management of the child with a serious infection or severe malnutrition: guidelines for care at the first-referral level in developing countries. Geneva: UNICEF, c2000, 162 p. ISBN 92-415-6369-2. Dostupné z: http://whqlibdoc.who.int/hq/2000/WHO_FCH_CAH_00.1.pdf
Diferenciální diagnostika postižení CNS vzhledem k provedené lumbální punkci
Zdroj: VACEK, Václav a kol. Infekční nemoci [online]. Praha: Psychiatrické centrum, 1995, 2 sv. [cit. 2013-01-16]. ISBN 80-85121-75-12.
Výsledky vyšetření mozkomíšního moku vzhledem k různým etiologiím postižení CNS
Tlak
Vzhled
Polymorfonukleáry (mm3)
Lymfocyty (mm3)
Glukóza
Protein (g/l)
Cl
Bakteriální meningitida
zvýšen
zamlžený
10 - 100 000
po terapii
snížená
0,4 - 10
v normě
Virová meningitida
většinou v normě
čirý
6 - 1 000
v normě
v normě
v normě
TB meningitida
zvýšen
čirý
0 - 25
25 - 500
snížená
0,4 - 2
snížený
Parazitární nebo mykotická meningitida
zvýšen
čirý nebo zamlžený
obvykle 0
0 - 500, možná přítomnost eosinophilů
obvykle nízká
0,4 - 1,2
Cerebrální absces bez meningitidy
zvýšen
čirý
0 - 40
obvykle 0
v normě
0,4 - 1,2
Spinální blok
snížen
xantochromatóza
zvýšené z přítomnosti krve
nezvýšené
v normě
4 - 30
Syndrom Guillan Barré
v normě
čirý
nezvýšené
v normě
0,4 - 3
Subarachnoidální krvácení (do 12 hodin)
zvýšen
zbarven krví, xantochromatóza
zvýšené z přítomnosti krve
zvýšené z přítomnosti krve (1 leukocyt na 700 erytrocytů)
v normě
zvýšený z přítomnosti krve (na 1000 ery zvýšení o 0,01 g/l)
Subarachnoidální krvácení (2 týdny)
v normě nebo zvýšen
bez přítomnosti krve, xantochromatóza
0 - 10
0 - 100
v normě
0,4 - 1,2
Zdroj: PARRY E, GODFREY R, MABEY D, GILL G. (Eds). Principles of medicine in Africa. 3rd ed. Cambridge [u.a.]: Cambridge Univ. Press, 2004. ISBN 05-215-3438-0.
Původce bakteriální meningitidy můžeme stanovit také latex-aglutinačním testem. Naegleria fowleri detekujeme mikroskopicky, kryptokoky zobrazíme barvením indickou tuší (India ink).
Zobrazovací metody
Zobrazovací metody jsou v rozvojových zemích většinou nedostupné. Z dostupných vyšetření můžeme udělat RTG hlavy a páteře k posouzení přítomnosti fraktury.
CT a nukleární magnetická rezonance pomohou odhalit ložiska v CNS, přítomnost abscesů, krvácení nebo tumorózní infiltraci.