3.2 Nejčastější důvody vyhledání lékařské péče II.

Bolesti hlavy

Většina bolestí hlavy je benigní záležitostí zapříčiněná roztáhnutím, trakcí nebo zánětem cerebrálních cév nebo dura mater. V  anamnéze by se mělo rozlišit, zda se jedná o první nebo opakovanou epizodu bolestí.

Akutní bolesti hlavy

Mohou být zapříčiněné infekčním onemocněním (zejména, když bolest provází fotofobie, horečka a známky meningeálního dráždění). Velice prudká bolest hlavy bývá u břišního tyfu, malárie, spavé nemoci, arboviróz, ale také u běžných viróz nebo chřipky.

U sinusitid si pacient stěžuje na tupé bolesti v oblasti postiženého sinu, které se zhoršují při předklonu.

Náhle vzniklá prudká bolest hlavy může být známkou subarachnoideálního krvácení, zejména když jsou u pacienta pozitivní meningeální příznaky (jako opozice šíje) a zvrací.

Bolest hlavy může přetrvávat také po úrazu hlavy (nutno vyloučit subdurální nebo extradurální krvácení), při hypertenzi, při glaukomu.

Chronické bolesti hlavy

K nejčastějším příčinám chronických bolestí hlavy patří tenzní cefalea, migréna a „cluster headache“. Zvýšený intrakraniální tlak způsobuje prudkou bolest hlavy zejména po probuzení, která se zhoršuje kašlem, smíchem, při předklonu a je často provázena zvracením.

Epileptické záchvaty

Epileptický záchvat u postiženého v rozvojovém světě často vede k jeho zraněním a sociální stigmatizaci. Diagnóza epilepsie je svízelná, protože závisí na popisu záchvatu, který nemusí být vždy validní. Příčiny epileptického záchvatu mohou být různé: infekční, vzniklé v důsledku nedostatečné perinatální péče, CMP nebo také léze v CNS.

Další příčiny postižení CNS v tropech a subtropech

Periferní neuropatie a periferní parézy jsou také častým důvodem vyhledání lékařské péče v tropech a subtropech. Při zhodnocení etiologie postižení musíme vzít v potaz také místní znečištění nebo otravu toxiny. Známé jsou případy otravy kasavou (onemocnění konzo) nebo intoxikace olovem v Nigérii.

Pokračovat