2.1 Vzteklina: epidemiologie, přenos, patologie

Epidemiologie

Vzteklina se u zvířat vyskytuje v Americe, Africe, v Asii a řadě zemí ve střední a jihovýchodní Evropě. Infekce se u divokých zvířat nikdy nevyskytovala nebo byla eradikovaná z následujících zemí: Nový Zéland, Austrálie, Papua Nová Guinea, Japonsko, Taiwan, Hong Kong, Singapur, Malajský poloostrov, Sabah, Sarawak, některé ostrovy Indonézie (Bali) a v Indickém oceánu, některé ostrovy Pacifiku (Šalamounovy ostrovy, Fidži, Samoa, Cookovy ostrovy), Velké Británie, Irsko, Grónsko, Finsko, Švédsko, Norsko, země Beneluxu, Francie, Německo, Rakousko, Česká republika, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Řecko, ostrovy v Středomoří, některé ostrovy Karibiku (Barbados, Bahamy, Jamajka, Antigua) a Antarktida. Ve většině z těchto zemí však cirkulují lyssaviry podobné vzteklině u netopýrů!

Předpokládá se, že na vzteklinu jenom v Africe a Asii ročně umírá 55 tisíc osob.

Přenos

• slinami infikovaného zvířete (domácí i divoká zvířata, nebo netopýři), které jsou inokulované do rány
• kontaktem infekčních slin se sliznicí
• vzácně také aerosolem v jeskyních, kde přebývají netopýři a kaloni
• transplantací rohovky nebo vnitřních orgánů infikovaného dárce
• vzácně transplacentárně

Patologie

Lyssavirus je neurotropní virus, který se po vstupu porušenou kůží nebo přes sliznici množí lokálně ve  svalových buňkách nebo přímo v periferních nervech. Následně postupuje centripetálně retrográdním axonovým transportem rychlostí 3 mm/hod. V CNS se dále množí a poté migruje autonomním a periferním nervovým systémem zpátky do vnitřních orgánů.