Virové tropické infekce - kurz - bez autotestů

1.4 Sledování HIV pozitivního pacienta

Při vstupní anamnéze je důležité stanovit, jak a kdy se pacient infikoval. K tomu pomůže datum posledního negativního testu na HIV, je-li k dispozici a stanovení rizikových faktorů. Dotazujeme se na HIV stav sexuálního partnera, rodinnou anamnézu, sociální a pracovní podmínky, očkování, abusus, přítomnost oportunních infekcí, cestování do zahraničí a potenciální expozici onemocněním jako je Chagasova nemoc, kala-azar, histoplazmóza, kontakt s TBC, případně předchozí antiretrovirovou terapii.

Při fyzikálním vyšetření se určí stádium HIV infekce dle WHO klasifikace, pacientovi se odebere krev na vyšetření hodnoty CD4+ T lymfocytů a virové nálože HIV. Je vhodné vyšetřit ostatní sexuálně přenosná onemocnění včetně infekčních hepatitid. Hladina CD4+ T lymfocytů by se měla odebírat minimálně dvakrát v rozmezí minimálně 7 dnů k posouzení vzestupu nebo poklesu hladin a stanovení, zda se jedná o akutní primoinfekci nebo déletrvající onemocnění. Pokud to lze, provedeme další laboratorní testy: krevní obraz, jaterní enzymy, bilirubin, urea, kreatinin, minerály v krvi, triglyceridy, cholesterol, moč chemicky a sediment. Při prvním vyšetření také zjišťujeme přítomnost protilátek proti Toxoplasma gondii a CMV. Ideálně by všechny ženy měly být jednou za rok vyšetřeny gynekologicky. V našich podmínkách provádíme také vyšetření HLA B 5701 jako předpoklad možné hypersenzitivní reakce na abacavir.

Výsledky fyzikálního a laboratorního vyšetření se poté využijí při zhodnocení imunodeficitu u infikovaného jedince a stanovení dalšího postupu, případně k výběru vhodné antiretrovirové léčby.

V rozvojových zemích nemusíme mít vždy k dispozici možnost vyšetřit všechny požadované laboratorní parametry. Hodnota CD4+ T lymfocytů se vyšetřuje, ale téměř standardně buď na místě testování HIV, nebo v nejbližší větší nemocnici. Virová nálož v krvi je naopak stále vyšetřením nadstandardním, které provádí většinou laboratoře v hlavním městě. Častým omezením při vyšetřování je ale nedostupnost reagencií, nedostatek elektřiny nebo nefungující přístroje.

Častá komplikace laboratorního vyšetřování v Africe

Zdroj: Kenyon, T.: Laboratories and their role in building health systems,  Centers for disease control and prevention. Presentation at 16th International conference on AIDS and STIs in Africa, Addis Ababa, Ethiopia, 2011

V rámci zlepšování péče o HIV pozitivní je v současné době snaha vyvíjet přístroje, které může obsluhovat nižší zdravotnický personál po základním školení. Setkáme se s principem „point of care“, v rámci kterého jsou zaváděné jednoduché přístroje na měření CD4+ T lymfocytů a také nové metody testování virové nálože na imunochromatografickém principu. Dále u pacienta vyšetřujeme laboratorní parametry dle tabulky.

Adherencí rozumíme schopnost pacienta pravidelně navštěvovat lékaře a brát léky, které mu byly předepsány. Cílem pravidelné konzultace je posílit adherenci pacienta, která by měla být víc než 90 %. Nízká adherence má více důvodů. Zatímco u nás se na nízké adherenci podílí zejména návykové látky a nedostatek zázemí, nízká adherence v rozvojových zemích může být v důsledku nedostatku jídla, chudoby, vzdálenosti centra, stigmatizace atd. Nízká adherence zvyšuje riziko vzniku rezistence HIV.

Pokračovat