Virové tropické infekce - kurz - bez autotestů

5.2.4 Terapie a prevence chřipky

U nekomplikovaného průběhu chřipky není nutné laboratorně vyšetřovat, o který typ chřipky se jedná. Pokud pacient netrpí současně závažným chronickým onemocněním, doporučuje se domácí izolace, klidový režim a symptomatická léčba antipyretiky a analgetiky. V případě, že obtíže neustoupí nebo se nezmírní během tří dnů, pokud dojde k vzestupu nebo znovuobjevení horečky, k výrazným bolestem hlavy, k dechovým obtížím, zvýšené dušnosti nebo výrazné únavě, doporučuje se pacientovi návštěva praktického lékaře.

Antivirotická léčba je určena především pro hospitalizované pacienty s těžkým průběhem onemocnění. Léčba se má podat do 48 hodin od vzniku prvních příznaků a v případě negativního výsledku vyšetření nazofaryngeálního výtěru pomocí RT-PCR se obvykle ukončí.

V současné době jsou v ČR k dispozici dva preparáty, inhibitory neuraminidázy:

  • oseltamivir (Tamiflu) – tobolky k p. o. užití à 75 mg, balení à 10 tobolek
  • zanamivir (Relenza) – inhalační podání pomocí inhalátoru, balení 20 blistrů à 5 mg

Americká FDA schválila v urgentních stavech podávání parenterálního přípravku inhibitoru neuraminidázy, peramiviru. Ten je v ČR dostupný na vybraných pracovištích ve fázi klinického zkoušení.

Léčebná dávka oseltamiviru pro dospělé a mladistvé nad 13 let a 40 kg je 75 mg (1 tobolka) dvakrát denně à 12 hodin po dobu 5 dnů. V těžkých případech, zvl. u ventilovaných pacientů, se dávka může zvýšit na 75 mg třikrát denně à 8 hodin nebo 150 mg dvakrát denně à 12 hodin, a léčba prodloužit na 2 - 3 týdny.

Zanamivir je možné použít u dospělých a dětí nad 5 let věku. Doporučená dávka představuje dvě inhalace (2× 5 mg) dvakrát denně à 12 hod. (celkem 20 mg/den) po dobu pěti dnů. Zanamivir se přednostně doporučuje u těhotných a kojících žen, protože se nevstřebává z dýchacích cest.

Prevence chřipky

Nejdůležitější prevencí chřipky je kromě dodržování výše uvedených hygienických opatření pravidelné každoroční očkování, které sníží mortalitu na bakteriální komplikace a významně snižuje ekonomické ztráty v době epidemií. Na základě dlouholetých analýz bylo prokázáno, že očkovány by měly být především osoby s chronickým onemocněním, u nichž by chřipka způsobila zhoršení jejich základního onemocnění.

Jedná se o následující skupiny:

  1. Osoby starší 65 let.
  2. Osoby s chronickým onemocněním, které zahrnuje postižení respiračního traktu, kardiovaskulární nemoci, postižení ledvin a jater, metabolické postižení, především diabetes mellitus, imunodeficit (primární i sekundární včetně navozené imunosuprese), funkční poruchy respiračního traktu při neurologickém nebo svalovém postižení.
  3. Pacienti po splenektomii a po transplantaci krvetvorných buněk.
  4. Osoby umístěné v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, ústavech sociální péče a v domovech pro seniory, zejména trpí-li chronickým onemocněním.

Z hlediska rizika přenosu infekce na chronicky nemocné by měl být očkován i zdravotnický personál.

Vakcinace cestovatelů se provádí v závislosti na epidemiologické situaci navštěvovaného regionu, v mírném pásmu na severní polokouli cirkulují chřipkové viry v zimních měsících, na jižní polokouli v našich letních měsících a v tropech a subtropech se vyskytují celoročně.