1.6 PMTCT A PEP
Jedním z globálních cílů WHO z roku 2011 je úplně eliminovat přenos HIV infekce z matky na dítě. K zabránění přenosu je důležité vědět o HIV stavu těhotné. Díky preventivním programům v rozvojových zemích se za posledních 10 let zvýšilo procento těhotných matek testovaných na HIV.
Testování těhotných žen v Africe v roce 2005 a v roce 2010

Součástí testování těhotných je konzultace: o výhodách užívání ART, o způsobech přenosu HIV na dítě v průběhu těhotenství, porodu nebo kojení, o možnostech různého způsobu porodu, poučení o užívání umělé výživy pro dítě, strategii plánování rodiny (užívání kondomu nebo antikoncepce).
V minulosti užívaná jedna dávka nevirapinu se nyní považuje za nedostatečnou a k prevenci přenosu se používá kombinace léků. Matka zůstává chráněná antiretrovirovou terapií i v průběhu kojení a v současné době, zejména v oblastech s nedostatkem potravy, je kojení jednoznačně doporučováno.
Podle nových doporučení WHO by se mělo začít s ART v podstatě ihned. Jedině při výborném zdravotním stavu matky, nebo CD4 T lymfocytů > 350/mm3 se může začátek léčby posunout do 2. nebo 3. trimestru.
V další tabulce naleznete doporučené postupy dle HIV stavu matky.
PEP
Zkratkou PEP označujeme postexpoziční profylaxi jako prevenci přenosu HIV infekce. Podává se při krvavém poranění o jehlu nebo jiný ostrý předmět kontaminovaný krví HIV pozitivního pacienta, pacienta s neznámým HIV stavem, po pohlavním styku s HIV+ osobou nebo při jiném druhu expozice. Optimálně by se terapie měla začít do 2 hodin po expozici, nejpozději však do 72 hodin, přestože je účinnost terapie po více než 24 hodinách po expozici snížená. Výběr léků závisí na druhu expozice, předchozí terapii a možné rezistenci HIV pozitivního (když je známá). Podává se po dobu 1 měsíce. PEP sníží riziko přenosu HIV až na 0,001 %, když je podána včas a správně.
Pokračovat