5.2.1 Charakteristika a epidemiologie virů chřipky

Původcem chřipky (influenza) jsou chřipkové viry patřící do čeledi Orthomyxoviridae, které se řadí do tří samostatných rodů: influenza A, influenza B a influenza C. Viry chřipky typu A se na základě struktury povrchového hemaglutininu (H1-16) a neurominidázy (N1-9) dále dělí na subtypy (tabulka 1). Charakteristickým rysem chřipkových virů je segmentovaný genom, který tvoří jednořetězcová ribonukleová kyselina negativní polarity (ssRNA). Virus chřipky typu A a B obsahuje osm segmentů RNA uložených ve formě ribonukleoproteinu, virus chřipky typu C nese pouze sedm segmentů. Na povrchu virionů u chřipky typu A a B jsou dva glykoproteiny, hemaglutinin (HA) a neuraminidáza (NA). Tyto povrchové glykoproteiny jsou odpovědné za vazbu na povrch hostitelské buňky a HA indukují tvorbu protilátek. Protilátky proti neuraminidáze mohou blokovat uvolňování viru z hostitelské buňky.

Porovnání biologických vlastností jednotlivých typů chřipkových virů

	Influenza A	Influenza B	Influenza C
Genom	8 segmentů	8 segmentů	7 segmentů
Subtypy	16 hemaglutininů (HA)	1 subtyp (1 HA a 1 NA)	1 subtyp
Genetická variabilita	Antigenní shift a drift	Pouze drift může cirkulovat více variant	Pouze drift může cirkulovat více variant
Pandemický potenciál	Ano	Ne	Ne
Hostitelská specifita	Člověk, prase, koně, ptáci, mořští živočichové	Pouze člověk	Člověk, prase, tuleni
Zvířecí rezervoár	Ano	Ne	Ne
Onemocnění	Může vyvolat pandemie se závažným průběhem u mladých osob	Těžký průběh u starších, oslabených osob	Mírné onemocnění
Sezonní výskyt	Ano	Ne	Ne

Zdroj: Archiv autora - RNDr. MUDr. F. Stejskal.

Epidemiologie chřipkových virů

Přírodním rezervoárem virů chřipky typu A jsou vodní ptáci, u nichž bylo prokázáno všech šestnáct hemaglutininů. U člověka se vyskytují čtyři různé hemaglutininy (H1, H2, H3, H5). Přirozenými hostiteli influenzy A jsou domácí i divoce žijící ptáci, prasata, člověk, koně a někteří mořští savci (tuleni, velryby). Virus chřipky B nemá zvířecí rezervoár. Virus chřipky typu C je epidemiologicky nejméně významný, vyvolává pouze lehká respirační onemocnění a nezpůsobuje epidemie ani pandemie.

Segmentovaný genom orthomyxovirů je zodpovědný za jeho obrovskou variabilitu, ke které dochází procesem tzv. reassortmentu, tedy výměnou jednotlivých segmentů viru. V případě záměny jednoho či obou povrchových glykoproteinů HA a NA (tzv. shift) dojde k náhlé antigenní změně viru chřipky a vzniku tzv. pandemické varianty. Populace je vůči tomuto nově vzniklému kmeni zcela neimunní, což umožňuje explozivní šíření viru v populaci – pandemie.

V rámci evoluce virů chřipky dochází též k postupné změně RNA sekvence, která se fenotypově projeví změnou aminokyselinového složení proteinů (tzv. drift) a je odpovědná za každoroční sezonní epidemie a je důvodem, proč se každoročně musí připravovat nová vakcína.