4. Arbovirózy a Hemoragické horečky

Arbovirózy představují virové infekce vyvolané heterogenní skupinou RNA virů, pro které je společný přenos členovci (komáři, klíšťata apod.). Název byl zaveden v roce 1942 a odvozen z anglického „arthropode borne viruses“. Přenašeč (vektor) je většinou specifický, je infekční po celý život a infekci může přenášet opakovaně. Společnou vlastností arboviróz je kromě způsobu přenosu i to, že se jedná většinou o zoonózy, často infekce s přírodní ohniskovostí a rezervoárem infekce jsou volně žijící (hlodavci, ptáci, jeleni) i domácí zvířata (prasata, dobytek a koně). Členovci představují nejen přenašeče, ale jsou často i důležitým rezervoárem infekce a dochází u nich k vertikálnímu (transovariálnímu) přenosu virů.

Virové hemoragické horečky, pro které je charakteristický těžký, často smrtelný průběh s krvácivými projevy, mohou být vyvolány arboviry, nebo příbuznými viry, jejichž přenos není zprostředkován specifickým vektorem. Jejich rezervoárem jsou hlodavci, primáti nebo např. letouni, přenos je exkrety nebo sekrety a u některých hemoragických horeček (horečky Lassa, Ebola, Marburg a krymská-konžská) dochází i k interhumánnímu přenosu.

Cíle kapitoly

• poučit o původcích a přenašečích arboviróz a hemoragických horeček
• shrnout bližší informace o nejvýznamnějších arbovirózách a hemoragických horečkách
• pomoci při stanovování správné diagnózy včetně laboratorní diagnostiky a terapie jednotlivých onemocnění