|
|
|
6. Závěr e-kurzu Elektronický pokračující kurz tropické a cestovní medicíny pro lékaře s názvem: „Klinické aspekty cestovní medicíny“ je druhým kurzem Subkatedry tropické a cestovní medicíny IPVZ v Praze a navazuje na „Základní kurz pro lékaře“. V první kapitole jste se dozvěděli, že cestování dětí do klimaticky a epidemiologicky závažné oblasti je pro ně větší zátěží než pro dospělého. Děti tvoří mezi mezinárodními cestovateli asi 5% podíl, ale mezi osobami hospitalizovanými během pobytu v zahraničí je 25 % dětí. Dále jste se dozvěděli, že těhotné v současnosti cestují z různých důvodů i do nejodlehlejších destinací a na delší dobu. Těhotná by měla cestovat vždy po předchozí poradě s porodníkem a měla by mít s sebou zprávu obsahující závěr porodnického vyšetření a doklad o krevní skupině a Rh faktoru. Osoby vyššího věku a osoby chronicky nemocné, které plánují pobyt v epidemiologicky rizikové oblasti, by se měly poradit s ošetřujícím lékařem a s dostatečným předstihem konzultovat pracoviště cestovní medicíny. V další kapitole jste se dozvěděli, že horečka za pobytu v oblasti tropů či subtropů nebo po návratu z těchto oblastí je častým příznakem onemocnění cestovatelů. V 90 % případů je příčinou horečky infekce ať už tropické nebo kosmopolitní. Mezi tropické infekce, které se po návratu z určitého regionu projevují horečkou, patří malárie, rickettsiové infekce, horečka dengue, akutní schistosomóza, břišní tyfus a další. Zvýšený počet eozinofilů v periferní krvi je častým nálezem u osob (až u 10 %), které delší dobu pobývaly v tropech či subtropech. Při pátrání po příčině eozinofilie je důležitá osobní, alergologická, léková, cestovní a stravovací anamnéza. Podle klinických projevů se rozlišují tři formy cestovního průjmu: vodnatý, dyzenterický a chronický. Mikrobiologická diagnostika běžného cestovního průjmu nebývá nutná. Etiologie se objasňuje u průjmu s déle trvající horečkou či s větší příměsí krve ve stolici, u průjmu, který po léčbě neustupuje, u recidivujícího či chronického průjmu a u osob se sníženou obranyschopností. Cílem léčby cestovního průjmu je zmírnit a zkrátit trvání příznaků onemocnění. Malárii charakterizuje horečka, která v prvých dnech bývá nepravidelná a teprve později se u terciány či kvartány objevují pravidelně se opakující malarické záchvaty. Záchvat začíná zimnicí, třesavkou a rychlým vzestupem teploty k 40 °C. Horečka trvá 2 až 12 hodin, rychle klesá a při poklesu se nemocný nápadně potí. K průkazu malárie je třeba provést krevní nátěr. Tzv. tlustá kapka je vhodná k průkazu parazitů a stanovení parazitémie. Tenký nátěr slouží k určení druhu plazmodia a ke stanovení parazitémie. V poslední kapitole jste se dozvěděli, jaká zdravotní opatření je potřeba provádět před cestou do nejčastěji navštěvovaných „exotických“ destinací. Gratulujeme Vám, tímto jste dospěli na samý konec e-kurzu věnovaného klinickým aspektům cestovní medicíny. Realizační tým |
