|
|
|
4.1.1 Diferenciální diagnóza cestovního průjmuMikrobiologická diagnostika běžného cestovního průjmu nebývá nutná. Etiologie se objasňuje u průjmu s déle trvající horečkou či s větší příměsí krve ve stolici, u průjmu, který po léčbě neustupuje, u recidivujícího či chronického průjmu a u osob se sníženou obranyschopností. K rozpoznání etiologie slouží kultivace stolice včetně použití speciálních postupů (půdy vhodné k izolaci kampylobakterů, yersinií a vibrií, průkaz verotoxinu enterohemoragických kmenů Escherichia coli nebo toxinu Clostridium difficile ve stolici) a parazitologické vyšetření stolice. Parazitologicky se vyšetřují 3 vzorky stolice odebrané obden. Alespoň jeden z těchto vzorků má být čerstvý (vyšetření do 2 hodin po defekaci), aby bylo možno prokázat i trofozoity prvoků. Akutní průjem za pobytu v tropech je třeba odlišit od průjmu, který vzniká při otravě po požití masa některých mořských ryb nebo po požití mořských měkkýšů a korýšů. Tyto otravy mají krátkou inkubační dobu (1 až několik hodin), afebrilní průběh a vedle zvracení a průjmu je někdy provázejí i nervové příznaky. Průjem je také součástí klinického obrazu řady celkových infekcí. Střevní obtíže např. má až 20 % nemocných tropickou malárií. U osob léčených antibiotiky se může jednat o postantibiotickou kolitidu, která někdy vzniká např. u osob užívajících doxycyklin k profylaxi malárie. Při diferenciální diagnostice chronického či recidivujícího průjmu se pomýšlí na protrahovaný průběh střevní infekce, na následky střevní infekce a na dosud nerozpoznané již dřívější onemocnění trávicího ústrojí. Bakteriologické vyšetření odhalí protrahovaný průběh shigelózy, salmonelózy, kampylobakteriózy či yersiniózy. Parazitologické vyšetření prokáže nejčastěji giardiózu, amébózu, kryptosporidiózu nebo cyklosporózu. U osob pobývajících v tropech delší dobu a u imigrantů může být příčinou vleklého průjmu helmintóza. Následkem střevní infekce mohou být malabsorpce nebo funkční porucha označovaná jako dráždivý tračník. Z malabsorpcí je nejčastější přechodný deficit střevní laktázy. Syndrom dráždivého tračníku se rozvíjí po těžším průběhu salmonelózy, shigelózy, kampylobakteriózy nebo amébózy a označuje se jako postinfekční dráždivý tračník. Jde o funkční poruchu tračníku, která se projevuje bolestmi v břiše, střevní dyspepsií a poruchami vyprazdňování stolice. Chronický či recidivující průjem cestovatelů může také být prvým projevem dosud latentně probíhajícího onemocnění střeva např. ulcerózní kolitidy, divertikulózy tračníku nebo kolorektálního karcinomu.
|
