Klinické aspekty cestovní medicíny - kurz - bez autotestů

Klinické aspekty cestovní medicíny

Informace o e-kurzu

Ikony použité v textu

Informační zdroje

1. Specifické skupiny cestovatelů

1.1 Cestování s dětmi

1.2 Cestování těhotných žen

1.3 Cestování osob vyššího věku

1.4 Cestování chronicky nemocných osob

1.4.1 Choroby srdce a krevního oběhu

1.4.2 Plicní choroby, choroby ledvin a močových cest

1.4.3 Choroby trávicího ústrojí a nervové soustavy

1.4.5 Kožní a alergické choroby

1.4.6 Cestování osob se sníženou obranyschopností a hendikepovaných osob

2. Diferenciální diagnostika horečky po návratu z tropů

2.1 Vyšetření po návratu z tropů

2.2 Časový interval mezi návratem a vznikem horečky

2.3 Horečka po návratu z tropů a navštívený region

2.4 Horečka po návratu z tropů, ostatní příznaky a laboratorní vyšetření

3. Eozinofilie po návratu z tropů

3.1 Eozinofilie

3.2 Neinfekční příčiny eozinofilie

3.3 Infekční příčiny eozinofilie

3.4 Eozinofilie a klinické příznaky

3.6 Parazitologické vyšetření

3.7 Další vyšetření

4. Klinické aspekty cestovního průjmu a malárie

4.1 Průjmová onemocnění – definice a klinický obraz

4.1.1 Diferenciální diagnóza cestovního průjmu

4.1.2 Léčba cestovního průjmu

4.1.3 Rehydratace

4.1.4 Antibiotická terapie

4.2 Malárie - definice

4.2.1 Klinický obraz malárie

4.2.2 Diagnostika malárie

4.2.3 Léčba malárie

4.2.4 Léčba různých typů malárie

4.2.5 Vedlejší účinky a kontraindikace antimalarik

5. Zdravotní rizika a doporučení cestovatelům pro některé země

5.2 Dominikánská republika

5.7 Keňa a Tanzanie

6. Závěr e-kurzu

3.6 Parazitologické vyšetření

U cestovatelů s eozinofilií se provedou parazitologické vyšetření 3 vzorků stolice odebraných v intervalu 2 až 3 dnů a odběr krve na sérologické vyšetření tkáňových parazitóz. Sérum se odesílá do Národní referenční laboratoře pro tkáňové helmintózy (Ruská 85, 100 05 Praha 10, telefon 271019254). Zde se běžně provádí sérologické vyšetření toxokarózy, fasciolózy, trichinózy, cysticerkózy, hydatidózy a při podezření také schistosomózy, filariózy, strongyloidózy, angiostrongyloidózy a alveokokózy.

Řadu helmintóz působících eozinofilii nelze vyšetřením stolice zjistit (např. trichinózu, filariózy, hydatidózu či larvální toxokarózu). V úvahu přichází provedení dalších vyšetření: tlustá kapka krve odebrané ve dne a v noci (průkaz filariózy), parazitologické vyšetření duodenálního aspirátu (průkaz strongyloidózy), sputa (průkaz strongyloidózy a paragonimózy), moči (průkaz močové schistosomózy a lymfatické filariózy), biopsie sliznice rekta (průkaz střevní schistosomózy), kůže (průkaz mikrofilárií v odřezcích kůže u onchocerkózy) a svalu (průkaz trichinózy).