|
|
|
3.5 AnamnézaPři pátrání po příčině eozinofilie je důležitá osobní, alergologická (ptáme se na choroby provázené eozinofilií jako průduškové astma, atopická dermatitida aj.) a léková anamnéza (nezapomeneme se dotázat i na volně prodejné léky a dietní doplňky). Samozřejmostí je pečlivá cestovní a stravovací anamnéza. Při výskytu eozinofilie s prchavými otoky v podkoží u cestovatele do jihovýchodní Asie může jít o gnathostomózu, zatímco u cestovatele se stejnými příznaky, který pobýval v západní Africe, pomyslíme na loaózu. Údaj o konzumaci nedostatečně tepelně upraveného vepřového, kančího či medvědího masa svědčí pro trichinózu. Údaj o konzumaci syrového salátu připraveného z vodních rostlin ukazuje na možnost nákazy fasciolózou. Záleží i na délce pobytu v rizikové oblasti. U krátkodobých cestovatelů jsou nepravděpodobné filarióza, hydatidóza, cysticerkóza či paragonimóza, které vznikají po dlouhodobém kontaktu se zdrojem nákazy a vyskytují se proto spíše u osob dlouhodobě žijících v endemických oblastech. Naopak k nákaze schistosomózou postačí pouze minuty trvající kontakt se sladkou vodou obsahující cerkárie. Při fyzikálním vyšetření se věnuje zvýšená pozornost kůži, podkoží, lymfatickým uzlinám a velikosti jater a sleziny.
 |
