1.4.4 Cukrovka

Cukrovka není kontraindikací cestování, ale nemocný s čerstvě zjištěným nebo nekompenzovaným diabetem by měl cestu odložit do doby plné kompenzace svého onemocnění. Nemocný s diabetem prvého typu by měl plánovanou cestu vždy konzultovat s ošetřujícím diabetologem. Stupeň fyzické zátěže během cesty by se neměl lišit od zátěže v domácím prostředí. Neobvyklá fyzická aktivita diabetika jako celodenní lyžování, jízda na kole či pěší turistika, může způsobit hypoglykémii. Diabetik by měl mít při sobě vždy několik kostek cukru či sladkých keksů pro případ hypoglykémie.

Cestovatel má mít potřebné léky, jehly, stříkačky a pomůcky pro stanovení hladiny cukru v krvi či v moči v příručním zavazadle. Inzulín nikdy neukládáme do kufru, který odevzdáme k uložení do zavazadlového prostoru letadla. V některých letadlech není tento prostor vyhříván a inzulín se může znehodnotit mrazem. Během pobytu zásoby inzulínu ukládáme do chladničky s teplotou 2 až 8°C a vždy dbáme, aby na inzulín nepůsobilo přímé sluneční záření.

Při cestování na delší vzdálenosti je užívání antidiabetik třeba přizpůsobit časovému posunu. Perorální antidiabetika se užívají dle místního času a časový posun se vyrovná sníženým či zvýšeným příjmem potravy. Inzulín dependentní diabetik však musí při letu trvajícím více než 8 hodin a přesahujícím více než 6 časových pásem aplikaci inzulínu přizpůsobit časovému posunu. Při cestě na západ se den prodlužuje a potřeba inzulínu se zvyšuje. Naopak při cestě na východ se den zkracuje a potřeba inzulínu klesá.

V teplém a vlhkém klimatu je diabetik ohrožen infekcemi kůže a sliznic včetně infekcí vyvolaných plísněmi. Každé drobné poranění je třeba řádně ošetřit, nechodit bos a dbát na zvýšenou hygienu nohou. Potřebná očkování i profylaktické užívání antimalarik nejsou u diabetiků kontraindikovány. Při doporučení chemoprofylaxe je nutno pamatovat na možné interakce antimalarik s antidiabetiky.