|
|
|
3.8 ShrnutíZvýšený počet eozinofilů v periferní krvi je častým nálezem u osob, které delší dobu pobývaly v tropech či subtropech. Hodnota eozinofilie se vyjadřuje buď procentem eozinofilů v rozpočtu leukocytů anebo přesněji absolutním počtem eozinofilů v 1µl krve. U našich občanů se považuje za horní hranici 5 % eozinofilů, tj. absolutní počet 0,5 x 10 9 / l. U osob žijících v tropech dlouhodobě je horní hranicí 7 %, tj. 0,7 x 10 9 / l. Mezi neinfekční příčiny eozinofilie patří nejčastěji alergické choroby, nádory a lékové reakce. Z infekčních nemocí eozinofilie provází především nákazy způsobené červy. Při pátrání po příčině eozinofilie je důležitá osobní, alergologická, léková, cestovní a stravovací anamnéza. Při fyzikálním vyšetření se věnuje zvýšená pozornost kůži, podkoží, lymfatickým uzlinám a velikosti jater a sleziny. U cestovatelů s eozinofilií se provedou parazitologické vyšetření 3 vzorků stolice odebraných v intervalu 2 až 3 dnů a odběr krev na sérologické vyšetření tkáňových parazitóz. Z dalších pomocných vyšetření se nejčastěji využívá rentgenové vyšetření plic, sonografie jater, sleziny, ledvin, močovodů i měchýře a někdy oftalmologické vyšetření.
 |
