základy tropické a cestovní medicíny pro nelékaře - bez autotestů

7.1 Jakou roli hraje při vzniku horečky inkubační doba?

Pro zjištění příčiny horečky je významné stanovení inkubační doby tj. intervalu, za jak dlouho, po styku s nákazou či po opuštění rizikové oblasti, došlo k onemocnění. Většina virových katarů dýchacích cest, většina infekčních gastroenteritid, horečka dengue a jiné arbovirózy se projeví do 10 dnů po odjezdu z oblasti možné nákazy. Minimální inkubační doba tropické malárie je 8 dnů a onemocnění vzniká obvykle do 4 týdnů po návratu. Horečka vzniklá již 5. den pobytu v malarické oblasti tedy není způsobená malárií. Pokud horečka vznikne po uplynutí 3 týdnů po návratu, nejde o arbovirózu ani rickettsiózu. Amébový absces jater a recidivy terciány se mohou klinicky projevit až po řadě let, kdy se na souvislost horečky s dřívějším pobytem v tropech již nepomyslí. Přehled inkubačních dob nejčastěji importovaných nákaz podává následující tabulka.

Inkubační doba horečnatých importovaných nákaz

Inkubační doba Onemocnění
1 - 10 dnů salmonelová gastroenteritida, bacilární úplavice, horečky dengue a chikungunya, chřipka, japonská encefalitida, krysí skvrnivka
10 - 30 dnů břišní tyfus, leptospiróza, rickettsiové klíšťové tyfy, hepatitida A, tropická malárie, akutní schistosomóza
1 - 6 měsíců hepatitida B a C, terciána a kvartána, mimostřevní amébóza, viscerální leishmanióza
více než 6 měsíců relaps terciány či kvartány, mimostřevní amébóza, viscerální leishmanióza