5.1 Jak se definuje a kde se vyskytuje cestovní průjem?
Průjem je nejčastější poruchou zdraví u osob cestujících do zahraničí. Postihuje především cestovatele, kteří z vyspělých zemí cestují do zemí v oblasti teplého klimatu a s nedostatečnou úrovní hygieny. Onemocnění se nazývá cestovní průjem či průjem cestovatelů. Cestovní průjem je syndrom označující průjmové onemocnění, které vzniklo v časové souvislosti s cestováním.
Syndrom charakterizují vyprázdnění 3 a více průjmových stolic za den a přítomnost alespoň jednoho z následujících příznaků: nauzea či zvracení, křečovité bolesti v břiše, bolestivé nucení na stolici, příměs krve či hlenu ve stolici a horečka. Syndrom vzniká buď během cesty, nebo do 10 dnů po návratu. Postihuje v průměru 40 % cestovatelů do všech destinací. Z hlediska rizika onemocnění lze země světa rozdělit do 3 skupin – viz následující tabulka.
Riziko onemocnění cestovním průjmem
Riziko (incidence)
Zeměpisná oblast
Vysoké
(20 – 90 %)
Střední východ, jižní a jihovýchodní Asie (výjimka Singapur), Afrika, Jižní a Střední Amerika
Střední
(8 – 20 %)
Karibská oblast, turistická centra Pacifické oblasti, Japonsko, Rusko a země bývalého Sovětského svazu, Čína, jižní a východní Evropa, Izrael, Jihoafrická republika
Nízké
(< 8 %)
USA, Kanada, západní, severní a střední Evropa, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko
Původcem průjmu je celá řada mikroorganizmů od mikrobů a virů až po parazity. Bakterie se podílejí na etiologii akutního průjmu cestovatelů asi 80 %, ato nejčastěji enterotoxigenní Escherichia coli, dále pak viry 15 % a paraziti 5 %.