2.2 Jaké jsou patologické stavy vyvolané vlivem horkého klimatu?
Úpal (tepelný úžeh, heatstroke)
Je důsledkem selhání termoregulace s následným přehřátím organizmu. Příčinou bývá nadměrná teplota a vlhkost prostředí často ve spojení s větší fyzickou námahou. Úpal se projeví náhlou bolestí hlavy, pocitem nesnesitelného tepla a po krátkém období nadměrného pocení dojde k zástavě tvorby potu. Nemocného je třeba přenést do chladné místnosti a ochladit osprchováním vlažnou vodou.
Úžeh (sluneční úpal, sun stroke)
Je stav podobný úpalu, který vzniká při pobytu na slunci a to zvláště není-li hlava chráněna před slunečními paprsky. Na kůži bývá solární dermatitida různého stupně.
Kolaps z horka (heatsyncope)
Je ortostatický kolaps buď z dlouhého stání v horku či po prudké změně z horizontální do vertikální polohy v důsledku výrazné periferní vazodilatace.
Vyčerpání z horka (heatexhaustion)
Vzniká především u nedostatečně aklimatizovaných osob během tělesné námahy či při ztrátě tekutin např. v důsledku průjmu nebo zvracení. Při nadměrném pocení dojde buď k převážné ztrátě vody a nebo k převážné ztrátě soli. Tělesná teplota je spíše snížená, krevní tlak nízký a kůže je vlhká, bledá a studená.
Křeče z horka (heatcramps)
Vznikají spíše u mladších lidí při fyzické námaze v horkém prostředí v důsledku hydrominerální nerovnováhy. Nejčastěji postihují ohýbače prstů a opakují se v krátkých intervalech. Léčebně je třeba doplnit ztráty vody a elektrolytů a nemocnému zajistit klid v klimaticky vhodném prostředí.