Je vyžadována podpora jazyka JavaScript

Některé stránky na tomto webu vyžadují podporu jazyka JavaScript. Váš webový prohlížeč jazyk JavaScript nepodporuje nebo jazyk JavaScript není povolen.

Chcete-li zjistit, zda webový prohlížeč podporuje jazyk JavaScript nebo jazyk JavaScript chcete povolit, přečtěte si nápovědu k vašemu webovému prohlížeči.


Radiační hygiena

Motto: „Ničeho na světě se není třeba bát, je jen třeba všemu porozumět.“ Marie Curie‑Skłodowska

Obor hygieny záření, který se zabývá zákonitostmi vzniku škod z ozáření a současně i možnostmi jejich prevence, byl v českých zemích systematicky rozvíjen od poloviny 50. let. V Ústavu hygieny práce a chorob z povolání a v tehdejších krajských hygienických stanicích byly konstituovány útvary hygieny záření, jejichž náplň práce reagovala na potřeby ochrany obyvatel v souvislosti s rozvojem jaderné energetiky a širokého využívání zdrojů záření. Školení se zprvu realizovalo prostřednictvím kurzů organizovaných v rámci katedry hygieny Ústavu doškolování lékařů (ÚDL). Později však potřeba specializované výuky v oboru hygieny záření vzrostla natolik, že na základě požadavku ministerstva zdravotnictví byla v roce 1974 v ÚDL zřízena samostatná subkatedra hygieny záření (nyní subkatedra radiační hygieny). Zakladatelem subkatedry a jejím prvním a dlouholetým vedoucím byl MUDr. Emil Kunz, CSc. Jeho zkušenosti z vedoucích funkcí v oboru hygieny, kde se zaměřoval především na problematiku ochrany před zářením (jako vedoucí Centra hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie (CHZ IHE), hlavní odborník (MZ ČR), i z mezinárodní spolupráce v rámci IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii), WHO (Světová zdravotnická organizace), ICRP (Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu) byly zárukou vysoké úrovně vzdělávání i kvality vědecké a publikační činnosti subkatedry. Významnou měrou k tomu přispěla i možnost využití technického zázemí a personální podpory ze strany CHZ IHE, kde subkatedra hygieny záření sídlila. Ve spolupráci s Ing. Marií Mikušovou, CSc., a s instruktorkou Alenou Drábkovou vedl MUDr. E. Kunz subkatedru až do odchodu do důchodu v roce 2002. Na jeho činnost navázala Ing. Helena Žáčková, která využila zkušeností z dlouholeté práce radiologického fyzika v oboru radioterapie. Ve spolupráci s Ing. Danou Drábovou, Ph.D., s MUDr. Hanou Podškubkovou a současně i s podporou kvalitního týmu externích lektorů přizpůsobila výuku zdravotnických pracovníků v oblasti radiační ochrany vyvíjejícím se odborným i legislativním požadavkům. V roce 2016 byla Ing. Helena Žáčková oceněna za celoživotní práci pro obor radiační ochrany a radiologické fyziky a v oblasti postgraduálního vzdělávání čestnou medailí ČLS JEP. Od roku 2018 vede subkatedru radiační hygieny Ing. Ivana Horáková, CSc., která současně zastává funkci vedoucí odboru lékařských expozic ve Státním ústavu radiační ochrany v.v.i. (SÚRO v.v.i.).

Na vývoj oboru i činnosti subkatedry měla v roce 1995 vliv delimitace pracovišť radiační ochrany z resortu ministerstva zdravotnictví do Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a převedení Centra hygieny záření ze Státního zdravotního ústavu (z bývalého IHE) do nově vytvořeného Státního ústavu radiační ochrany. Začlenění a místo radiační ochrany v rámci SÚJB bylo dořešeno přijetím zákona č. 18/1997 Sb. (Atomový zákon). S těmito změnami souviselo i zrušení specializace hygiena záření v postgraduálním vzdělávání lékařů, přičemž část medicínské problematiky se stala součástí vzdělávání lékařů v oboru pracovního lékařství. Současně však vyvstala naléhavá potřeba systematického předávání znalostí a potřeb oboru radiační ochrany do praxe zdravotnických pracovišť. Důležitá je radiační ochrana pacienta při lékařském ozáření v radiologických oborech, kdy je potřeba studovat a rozvíjet zejména ty metody diagnostiky zářením, které při požadovaném výsledku vedou k co nejnižší radiační zátěži pacienta a všech zúčastněných osob. Současně je potřeba, aby lékaři, kteří indikují pacienty k lékařskému ozáření, znali rizika spojená s jednotlivými výkony a dodržovali zásady odpovědného přístupu k jejich odesílání k radiologickým výkonům. Pro lékaře a zdravotnické pracovníky má velký význam i schopnost orientace v problematice ochrany obyvatelstva před nežádoucím přírodním ozářením a zejména v otázkách spojených s přístupem a řešením mimořádných událostí.

Nejdůležitější náplní činnosti subkatedry je proto organizace kurzů radiační ochrany pro široké spektrum zdravotnických pracovníků podle jejich potřeb. Velký význam pro kvalitní činnost subkatedry představuje její umístění v současném SÚRO, v.v.i., se kterým má IPVZ uzavřenou smlouvu o spolupráci. To pro subkatedru představuje nejen kvalitní zázemí a možnost každodenního kontaktu se špičkovými odborníky oboru, ale zejména možnost spoluúčasti na výzkumné a publikační činnosti ústavu. V současné době subkatedra organizuje v průměru osm kurzů ročně pro lékaře a další zdravotnické pracovníky vybraných oborů podle požadavků vzdělávacích programů MZ ČR. IPVZ získal akreditaci MZ ČR pro specializační kurzy radiační ochrany pro lékaře, kteří indikují pacienty k lékařskému ozáření, a pro aplikující odborníky, kteří jsou odpovědní za lékařské ozáření pacientů. Současně má IPVZ povolení SÚJB k odborné přípravě i podle požadavků nového Atomového zákona. Subkatedra hygieny záření vypracovala program zabezpečování jakosti odborné přípravy v radiační ochraně, který upravuje a dokumentuje podmínky vzdělávání v tomto oboru včetně ustanovení lektorského sboru externích spolupracovníků subkatedry. To umožňuje i při současném nízkém personálním obsazení subkatedry efektivně předávat nejnovější poznatky všech součástí radiační ochrany široké škále zdravotnických pracovníků od lékařů a vysokoškoláků nelékařů specializovaných v radiologických oborech (radioterapie, nukleární medicína a rentgenová diagnostika) až po rentgenující neradiology a v neposlední řadě lékaře, kteří v širokém terénu vysvětlují pacientům rizika ozáření a musejí být schopni zajistit v případě mimořádné události péči o osoby exponované zářením.

Ing. Helena Žáčková