Je vyžadována podpora jazyka JavaScript

Některé stránky na tomto webu vyžadují podporu jazyka JavaScript. Váš webový prohlížeč jazyk JavaScript nepodporuje nebo jazyk JavaScript není povolen.

Chcete-li zjistit, zda webový prohlížeč podporuje jazyk JavaScript nebo jazyk JavaScript chcete povolit, přečtěte si nápovědu k vašemu webovému prohlížeči.


Chirurgie

Katedra chirurgie byla založena současně s tehdejším Ústavem pro doškolování lékařů (ÚDL) v roce 1953. Prvním klinickým pracovištěm katedry, tehdy se statutem „klinická základna“, se stalo Chirurgické oddělení Nemocnice Na Bulovce. Jejím vedoucím a současně i prvním ředitelem celého doškolovacího ústavu byl jmenován prof. MUDr. Jan Knobloch, DrSc. Při zřízení katedry měl jen dva asistenty: svého zástupce MUDr. Josefa Nováka a MUDr. Františka Fojtíka. Později k nim přibyli další, takže chirurgická katedra měla postupně šest odborných asistentů. Profesor Jan Knobloch byl žákem profesora MUDr. Arnolda Jiráska, DrSc., a byl považován za jednoho z posledních univerzálních chirurgů. S výjimkou kardiochirurgie se ve svém životě zabýval snad všemi chirurgickými odvětvími včetně neurochirurgie, traumatologie, gastroenterochirurgie, hrudní chirurgie i chirurgie cévní.

Katedra se od svého založení zabývala doškolováním chirurgů jak v kurzech, tak i individuálním školením na klinice. První kurz, který katedra pořádala, byl třítýdenní se zaměřením na traumatologii. Účastnili se jej krajští chirurgové a vybraní primáři. Kurzy byly zpočátku celostátní, po rozdělení ÚDL na českou a slovenskou část v roce 1956 byla působnost omezena republikově. Jednalo se o čtrnáctidenní cyklické kurzy, kterých se účastnili primáři v rozmezí dvou až čtyř let. Souběžně probíhaly také týdenní kurzy pro krajské chirurgy.

Během působení prof. Jana Knoblocha na katedře se ukázalo, že specializace v chirurgii nevyhnutelně postupuje a dřívější univerzalita všeobecné chirurgie nebude do budoucna udržitelná. Postupně se tak z chirurgie začaly vyčleňovat různé obory: nejdříve dětská a hrudní chirurgie, později traumatologie a plastická chirurgie. Pro tyto obory byly postupně zřizovány subkatedry, které měly své vlastní vedoucí, již ale bez odborných asistentů. S dále postupující specializací se vyčleňovaly další obory. Ty daly vznik samostatným katedrám, jako urologie, ortopedie nebo plastické chirurgie. S přeměnou ÚDL na Institut pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů v roce 1976 se z klinické základny stala chirurgická klinika. Po odstoupivších asistentech nastupovali noví: MUDr. Josef Hoskovec, zabývající se především chirurgií žaludku, traumatolog MUDr. Petr Lom, CSc., pozdější ministr zdravotnictví, MUDr. K. Jaroš ml., MUDr. E. Šonský, MUDr. Tomáš Adámek, MUDr. Petr Fára, MUDr. Jaroslav Vedral.

V roce 1976 převzal řízení chirurgické kliniky i vedení katedry na Bulovce prof. MUDr. Josef Novák, DrSc., žák profesora J. Knoblocha. Profesor J. Novák byl svým zaměřením gastroenterochirurg s hlavní specializací na oblast koloproktologie. Jeho odborné zaměření vedlo k rozvoji řady unikátních programů na klinice. Mnohými je považován za zakladatele české koloproktologie. Na klinice se ovšem pěstovaly i další specializace, zejména chirurgie úrazová a cévní. Plastickou chirurgii rozvíjela doc. MUDr. Dagmar Stockarová, DrSc. Chirurgickou kliniku i katedru chirurgie vedl profesor Novák až do roku 1984.

V roce 1985 převzal řízení katedry prof. MUDr. Miloš Hájek, DrSc., který pocházel z Vinohradské chirurgické školy. Proslavil se zejména jako vynikající hrudní chirurg, působil jako předseda výboru České chirurgické společnosti ČLS JEP a mnoho let také jako vedoucí redaktor hlavního českého odborného chirurgického periodika Rozhledů v chirurgii. Katedru vedl až do roku 1991.

V roce 1992 se vedení katedry i chirurgické kliniky na Bulovce ujímá prof. MUDr. František Antoš, CSc. Na klinice dále rozvíjí všeobecnou chirurgii, osobně se specializuje zejména na výkony koloproktologické. Profesor Antoš se také zasloužil o velký rozvoj onkochirurgie. Na chirurgické klinice na Bulovce jako první v České republice provedl peritonektomii a hypertermickou intraperitoneální chemoterapii (HIPEC) u nemocného s peritoneálními metastázami. V rámci postgraduálního vzdělávání chirurgů hrály v tu dobu hlavní roli kurzy předatestační, pořádané přednostně pro chirurgy z mimopražských ústavů. Tito lékaři tak měli možnost získat potřebnou erudici v celé šíři oboru, kterou menší pracoviště zpravidla nenabízela. Kurzy bývaly pořádány dvakrát ročně. Zpočátku trvaly tři měsíce, jejich délka se ale postupně zkracovala. Teorii zde vyučovali nejen pracovníci jednotlivých kateder Institutu, ale i klinik mimo IPVZ. Katedra se dále podílela na vypracování specializační náplně pro chirurgii a její nástavbové obory a organizovala atestační zkoušky. Atestace II. stupně probíhaly dvakrát ročně, vždy na klinice IPVZ. Atestace I. stupně se konaly v krajích, rovněž dvakrát ročně, a to za účasti člena katedry. Na konci 90. let minulého století a zejména pak v prvním desetiletí 21. století prošlo postgraduální vzdělávání lékařů mnoha změnami. V roce 2011 dochází na základě veřejnoprávní smlouvy mezi MZ ČR a univerzitami k převedení velké části postgraduálního vzdělávání z IPVZ právě na univerzity, a to včetně atestačních zkoušek v základních oborech. V gesci IPVZ naopak zůstalo školení v oborech nadstavbových, v případě chirurgů v onkochirurgii a koloproktologii. Pro zajištění této činnosti byly zřízeny dvě nové subkatedry. Subkatedru koloprokotologie vede od jejího založení prof. MUDr. František Antoš, CSc., v Nemocnici Na Bulovce. Vedoucím subkatedry onkochirurgie se sídlem v Olomouci je prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc. Obě subkatedry zajišťují postgraduální vzdělávání chirurgů v rámci svých specializací, které je zakončeno možností složit nástavbovou atestaci (certifikovaný kurz). Profesor F. Antoš zastává pozici vedoucího katedry chirurgie až do konce roku 2016.

Od 1. ledna 2017 vede katedru chirurgie doc. MUDr. Jaromír Šimša, Ph.D. K tomuto datu se také katedra přesunula z Nemocnice Na Bulovce do pražské Thomayerovy nemocnice (TN) v Krči. Zde se jejím sídlem a výukovým centrem stala Chirurgická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Hlavním odborným programem pracoviště je abdominální onkochirurgie v celém jejím rozsahu. Na klinice se provádí složité operace zhoubných nádorů jícnu, žaludku, pankreatu, jater, tlustého střeva a konečníku. Z unikátních programů s celorepublikovou působností lze uvést zejména pánevní exenterace u pokročilých nádorů malé pánve a peritonektomie u primárních i sekundárních nádorů pobřišnice. Doc. MUDr. Jaromír Šimša, Ph.D., se ve shodě s hlavním zaměřením kliniky specializuje na chirurgii zhoubných nádorů zažívacího traktu, konkrétně žaludku, pankreatu, jater, tlustého střeva a konečníku.

Katedra chirurgie IPVZ se v současnosti věnuje řadě různých odborných a vzdělávacích činností. Hlavní náplní zůstává i dnes organizace kurzů specializačního i celoživotního vzdělávání chirurgů. Mezi další významné agendy patří aprobační zkoušky lékařů, kteří získali své vzdělání mimo země Evropské unie a chtějí pracovat v České republice. Na aprobačních zkouškách se na základě jmenování MZ ČR podílí celkem 38 zkušených chirurgů z celé České republiky. V neposlední řadě je IPVZ znaleckým ústavem a katedra chirurgie se podílí na vypracovávání svých oborových ústavně‑znaleckých posudků.

Co se týká rozvoje katedry chirurgie v nejbližších letech, chceme se zaměřit zejména na celoživotní vzdělávání chirurgů před atestací i po atestaci. Již na podzim roku 2017 se otevřelo deset nových, čistě prakticky zaměřených, pětidenních kurzů v předních českých centrech, která se stala spolupracujícími školicími pracovišti IPVZ. Náplně kurzů vycházejí z hlavních odborných programů každého pracoviště. Čeští chirurgové před atestací i po atestaci tak získávají novou možnost doplnit si své praktické dovednosti v rámci zvoleného tématu. Kurzy jsou koncipovány vysoce prakticky, tak aby účastníci strávili maximum času na operačních sálech.

Doc. MUDr. Jaromír Šimša, Ph.D.