Katedra klinického inženýrství patří mezi nejmladší a též nejméně početná pedagogická pracoviště IPVZ. Vznikla k 1. 2. 2007 rozhodnutím ředitele, dodatkem č. 2 (z 27. 2. 2007) Organizačního řádu IPVZ. Začínala jako kabinet biomedicínské techniky. Statut katedry dostal kabinet v lednu 2015. Vzhledem k rozvoji specializačního vzdělávání došlo k 1. 5. 2017 ke třetí změně názvu, a to na katedru klinického inženýrství. Stále však platí, že pracoviště zajišťuje postgraduální vzdělávání v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb. a souvisejícími právními předpisy pro odbornou způsobilost biomedicínský technik a biomedicínský inženýr a pro specializovanou způsobilost profesí biomedicínský technik, biomedicínský inženýr a klinický inženýr.

Vedení pracoviště převzal při jeho vzniku Ing. Antonín Grošpic, CSc., předtím dlouholetý vedoucí Oddělení zdravotnické techniky IKEM. V tomto institutu existovala početná technická skupina ještě před jeho založením. Málokdo dnes ví, že tam vznikla řada přístrojů: implantabilní kardiostimulátory (skutečně poloprovozně vyráběné a implantované), lůžkové monitory, výjimečný koncept defibrilátoru atd. Lze tedy mluvit o skutečné tradici desítek let technického výzkumu v oboru zdravotnických přístrojů. Logicky je IKEM sídlem katedry klinického inženýrství i dnes.

Již pár měsíců po založení uspořádal kabinet biomedicínské techniky první vzdělávací akci – Akreditovaný kvalifikační kurz (AKK) pro získání odborné způsobilosti biomedicinský technik a biomedicínský inženýr. Bylo to možné proto, že Ing. Grošpic měl již připravený vzdělávací program včetně personálního zajištění, který prošel schvalovacím řízením na MZ ČR. V rámci České společnosti biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky při ČLS JEP se o náplni a formě soustavného institucionálního vzdělávání techniků obecně pro všestrannou péči o zdravotnické přístroje jednalo jak před vznikem zákona č. 96/2004 Sb., tak i po jeho vzniku.

Katedra klinického inženýrství realizovala až po současnost 10 AKK se 173 absolventy, atestovalo 32 klinických inženýrů a 18 absolventů CK a kurzu CŽV. Při veškeré skromnosti lze říci, že se to projevilo v úrovni a komplexnosti služeb těchto odborníků ve zdravotnických zařízeních a u distributorů a opravců zdravotnické techniky. U CK a kurzu CŽV se jednalo o oblast zvláštní odborné způsobilosti technická audiologie a o akreditaci vzdělávacího programu a realizaci kurzů má největší zásluhu prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., doc. MUDr. Mojmír Leska, CSc., MBA, a MUDr. Oliver Profant, Ph.D.

Potřeba AKK postupně klesala tempem, kterým rostla nabídka akreditovaných studijních oborů biomedicínská technika/biomedicínské inženýrství technických vysokých škol. V posledních třech letech se katedra soustředila na specializační vzdělávání. O sestavení vzdělávacího programu a jeho schválení se zasloužil Ing. Grošpic. První kurz byl spuštěn na začátku zimního semestru 2012. Zájem o specializační vzdělávání dosud trvá, a proto mohla být zavedena jistá perio­dicita kurzů, praxí a atestací.

Před zahájením specializačního vzdělávání byla katedra posílena o instruktorku Ing. Štěpánku Strnadovou. Personální obměna nastala od 1. 1. 2015. Ing. Grošpic se na vlastní žádost vzdal vedení katedry a zůstal v ní jen jako odborný garant specializačního vzdělávání. Do funkce jejího vedoucího nastoupil doc. Ing. Jiří Hozman, Ph.D., tehdejší proděkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, který má velkou zásluhu na udržení prioritně technické povahy biomedicínského inženýrství v pregraduálním studiu. Personální obměna byla dokončena k 1. 1. 2017, kdy se změnil i odborný garant. V současné době pracuje katedra v sestavě: doc. Hozman – vedoucí a odborný garant AKK, Ing. Jan Náhlík (klinický inženýr – pracovník Oddělení zdravotnické techniky IKEM) – odborný garant specializačního vzdělávání a Ing. Štěpánka Strnadová – instruktorka.

Činnost katedry by se již od prvních kurzů neobešla bez pracovišť praktické výuky. Pro AKK to bylo Oddělení zdravotnické techniky IKEM a Oddělení biomedicínského inženýrství Nemocnice Na Homolce. Pro praktickou výuku v rámci specializačního vzdělávání se akreditovaly: IKEM, FN Hradec Králové, FN Ostrava a VFN v Praze.

V roce 2015 obdržel Ing. Grošpic, jako významná osobnost v oboru a za přínos k rozvoji oboru čestné členství České společnosti biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky ČLS JEP.

V ročence ELEKTRO 2016 vyšly dva příspěvky, které jsou nezbytné pro každého biomedicínského technika, biomedicínského inženýra a též klinického inženýra, ale i revizního technika, který se pohybuje v oblasti zdravotnických elektrických přístrojů, se značným potenciálem pro využití v praxi. Jedná se o následující články, kdy prvním z nich je článek s názvem Zdravotnické elektrické přístroje I. Zvláštní skupina elektrických spotřebičů. Autorem je Ing. Grošpic, klinický inženýr. Druhý článek je pak nazván Zdravotnické elektrické přístroje II. Opakované zkoušky a zkoušky po opravách zdravotnických elektrických přístrojů. Autorem je Ing. Jan Náhlík, klinický inženýr, IKEM.

Ing. Antonín Grošpic, CSc.,
doc. Ing. Jiří Hozman, Ph.D.