Je vyžadována podpora jazyka JavaScript

Některé stránky na tomto webu vyžadují podporu jazyka JavaScript. Váš webový prohlížeč jazyk JavaScript nepodporuje nebo jazyk JavaScript není povolen.

Chcete-li zjistit, zda webový prohlížeč podporuje jazyk JavaScript nebo jazyk JavaScript chcete povolit, přečtěte si nápovědu k vašemu webovému prohlížeči.


Průběh specializačního vzdělávání - Školitel

Kdo může být školitelem?

Pokud jde o to, kdo může být školitelem, to řeší zákon 96/2004, konkrétně § 59, odstavec 2, který říká:

(2) Akreditované zařízení přidělí každému účastníkovi specializačního vzdělávání školitele, který je zaměstnancem akreditovaného zařízení. Školitelem může být pouze zdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru, který je zapsán v Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (§ 72)..........

Tedy se jedná o klinického psychologa pracujícího na akreditovaném zařízení.

Nastupuji do zaměstnání, ale nejedná se o akreditované zařízení. Pokud chci vstoupit do předatestační přípravy, mohu si domluvit školitele jinde?

Samozřejmě, školitele Vám může dělat i někdo z jiného zařízení, než ve kterém pracujete. Vzhledem k tomu, že školitel musí být z akreditovaného zařízení, je to v případě, že pracujete v nařízení neakreditovaném, dokonce nutnost.

Pracuji v zařízení, které není akreditované. Může mi Subkatedra přidělit školitele? Nebo alespoň zaslat jejich seznam?

Je nám líto, ale Subkatedra žádným takovým seznamem nedisponuje. Můžete se ale podívat na stránky MZ, kde naleznete seznam akreditovaných pracovišť a zkusit oslovit tamní školitele.

Jaký je rozdíl mezi pojmy odborný zástupce, odborný dohled a školitel?

1. Odborný zástupce - tato funkce je upravena v ustanovení § 14 zákona č. 372/2011 Sb. Zákon nevyžaduje, aby odborný zástupce poskytovatele zdravotních služeb měl kvalifikaci ve všech oborech, ve kterých jsou zdravotní služby poskytovány, vyžaduje pouze, aby to byla osoba způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, plně svéprávná, bezúhonná, s povoleným trvalým pobytem v ČR. Funkce odborného zástupce musí být vykonávána v pracovně právním nebo obdobném vztahu k poskytovateli zdravotních služeb a odborný zástupce nesmí být v této funkci pro více než dva poskytovatele zdravotních služeb. To je třeba odlišit od nositele výkonu, kdy vyhláška o minimálním personálním zajištění zdravotních služeb č. 99/2012 Sb. stanoví, jak musí být například obsazená ordinace klinického psychologa (povinnost, aby zde pracoval alespoň jeden klinický psycholog oprávněný k samostatnému výkonu povolání), což je jinou záležitostí, než odborný zástupce poskytovatele zdravotních služeb. Postavení odborného zástupce poskytovatele zdravotních služeb se zpravidla přirovnává k postavení bývalého náměstka ředitele nemocnice pro léčebně preventivní péči.

2. Odborný dohled - někdo, kdo garantuje výkony (a jejich kvalitu) kolegů bez oprávnění k práci bez odborného dohledu (většinou tedy bez atestace) směrem k pacientům, ke zřizovateli, ke zdravotním pojišťovnám. Se všemi forenzními důsledky, které z toho plynou. Pokud jde o odborný dohled plně kvalifikovaného klinického psychologa způsobilého k samostatnému výkonu povolání nad psychology ve zdravotnictví, kteří nejsou oprávněni k samostatnému výkonu povolání, řeší tuto otázku ustanovení § 4 odstavec 4 zákona č. 96/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů tak, že za výkon povolání pod odborným dohledem se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává při dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí. Minimální úvazek klinického psychologa, který vykonává odborný dohled nad psychologem ve zdravotnictví zákonem stanoven není. 

3. Školitel - ten, kdo garantuje a vede vzdělávání psychologa v průběhu specializačního vzdělávání. Jeho roli obecně upravuje § 59 zákona č. 96/2004Sb. a pak blíže specifikuje Vzdělávací program, který říká (mimo jiné) následující: 

  • "Minimální pracovní úvazek školitele na pracovišti, kde bude poskytována praktická výuka, činí 0,4." 
  • "Pokud je na pracovišti zaměstnán pouze 1 psycholog ve funkci školitele, uvede pracoviště v žádosti o akreditaci jméno osoby, která přebírá funkci školitele po dobu nepřítomnosti školitele na pracovišti, přesáhne—li tato doba 1 měsíc."
  • "školitel pravidelně a průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka specializačního vzdělávání, provádí pravidelně v šestiměsíčních intervalech záznam o absolvované praxi (konkrétních činnostech na pracovišti) v průkazu odbornosti a logbooku." 

Všechny tři zmíněné role může samozřejmě vykonávat (a často tomu tak je) jeden člověk, nicméně je třeba mít na paměti, že jde o rozdílné role (které sice někdy splývají), z nichž každá má svůj specifický účel a vyžaduje jiné činnosti a znalosti předpisů.