Infekční nemoci významným způsobem ovlivnily vývoj celé lidské civilizace, avšak v minulých dvou stoletích se díky vědeckému pokroku a všeobecnému zlepšení hygienických podmínek podařilo snížit jejich celospolečenský dopad. Nicméně ukazuje se, že i přes počáteční optimistické představy o možném světě bez závažných infekčních nákaz právě tato onemocnění nadále významným způsobem přispívají k celkové nemocnosti a úmrtnosti.

Díky významným demografickým, ekologickým a klimatickým změnám se lidstvo v posledních desetiletích stále častěji setkává s epidemickým výskytem nových a nově se objevujících infekcí, což v současném globalizovaném světě představuje značné riziko pro celou lidskou populaci. Příkladem lze uvést epidemii MERS, SARS, chřipky A/H1N1 2009, hemoragické horečky Ebola nebo horeček chikungunya a Zika či celé řady jiných arboviróz nebo zoonóz.

Nicméně kromě těchto mediálně atraktivních závažných infekcí další celospolečenskou výzvu představuje nárůst incidence dříve běžných nákaz preventabilních očkováním kvůli stupňujícímu se negativnímu přístupu široké veřejnosti k vakcinaci, což je dobře dokumentovatelné na příkladu epidemie spalniček, příušnic nebo zarděnek v okolních evropských zemích i u nás.

Avšak zcela zásadní změnu pro obor infekčního lékařství představuje zvyšující se věk populace a stále častější zastoupení pacientů se závažnými komorbiditami či sekundárním imunodeficitem, což souvisí s pozorovaným vzestupem incidence infekcí vyvolaných podmíněnými patogeny a nozokomiálních nákaz. Značný problém představuje i výskyt a šíření mikrobiálních agens rezistentních na dostupná léčiva (ESBL, karbapenemázy, plazmidicky kódovaná rezistence na kolistin, MDR/XDR TB). Jedním z dalších trendů současné medicíny je i významný nárůst počtu ambulantně vyšetřených pacientů či mezioborových konzilií, která vyžadují zcela odlišný odborný přístup. Zároveň se zvyšují počty pacientů s dříve málo častými infekcemi, kterým se zatím věnují pouze specializované týmy, ale nelze vyloučit, že v budoucnu budou s touto problematikou konfrontováni infektologové v běžné každodenní praxi, jako např. v případě zdravotních obtíží cestovatelů nebo osob nakažených virem HIV.

Na všechny tyto výzvy musí být odborná veřejnost připravena reagovat, a právě proto představuje infekční lékařství jeden z velmi perspektivních a pro současnou medicínu významných oborů. Rovněž jeho dynamický charakter a nezbytnost úzké a kvalitní multidisciplinární spolupráce klade velmi vysoké nároky na postgraduální a kontinuální vzdělávání lékařů, kteří se tomuto oboru věnují.

Katedra infekčního lékařství je jedním z hlavních nositelů postgraduálního vzdělávání lékařů v této problematice. Vedoucím katedry je od 1. 4. 2018 MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., členové katedry jsou doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc. (v letech 1997 až 2018 vedoucí katedry), a prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D. Katedra se v současné době věnuje nejen organizaci kurzů pro infektology, ale i pro lékaře jiných odborností, kteří se s infekčními nemocemi setkávají v rutinní praxi. Mezi stěžejní odborná témata vzdělávacích akcí pořádaných katedrou patří diagnostika a léčba komunitních infekcí, racionální antibiotická terapie, HIV/AIDS a cestovní medicína.

Jak již bylo uvedeno, lze předpokládat rozšíření spektra odborné působnosti infektologa a zřejmě i změnu charakteru rutinní práce, která bude více orientována na konziliární činnost a multioborovou spolupráci u pacientů s četnými komorbiditami či imunodeficitními stavy a narůstající segment ambulantní péče. Na všechny tyto změny musí naše katedra včas reagovat, aby vzděláváním zajistila odborné potřeby tak dynamického oboru, jakým je infekční lékařství.

Doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc.,
MUDr. Milan Trojánek, Ph.D.