Obor geriatrie jako samostatná subspecializace byl ustaven v ČSSR v roce 1983. Potřeba vzdělávání lékařů v základních znalostech a dovednostech geriatrické medicíny však vyvstala již počátkem 70. let v souvislosti s měnící se demografickou strukturou populace a také národním plánem přípravy na stáří. Proto již od 1. 10. 1974 byl ustaven v rámci Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (ILF) kabinet gerontologie a geriatrie (v současnosti subkatedra). Zakladatelem postgraduálního vzdělávání v geriatrii a také prvním vedoucím se stal prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. Klinickou základnu tvořila III. interní klinika VFN v Praze. Hlavním úkolem kabinetu v 70. letech byla realizace vzdělávání lékařů, především všeobecných internistů i dalších specialistů v geriatrii (kontinuální profesní vzdělávání), ale pracoviště zajišťovalo i organizačně metodické vedení a rozvoj oboru včetně vědecko‑výzkumné činnosti. Z této doby pochází i první česká učebnice Gerontologie (Avicenum, 1981) publikovaná pracovníky kabinetu.

V roce 1983 byla přijata koncepce geriatrie jako samostatného lékařského oboru s nástavbovou atestací na základní obory vnitřní lékařství, neurologie a všeobecné lékařství s tříletou specializační přípravou. Práce subkatedry v 80. letech se proto soustředila na tvorbu atestační náplně a především vzdělávání vlastních specialistů v oboru. Ke spolupráci byla přijata řada odborníků z dalších odborností se zájmem o geriatrii a byl vytvořen pool interních i externích přednášejících. Narostla publikační i přednášková aktivita, byly řešeny dva resortní výzkumné programy. V letech 1990–1997 vedl subkatedru doc. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., a od roku 1997 dosud je vedoucí subkatedry prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.

Následující léta 1990–2000 charakterizovaná transformací zdravotnictví a novými potřebami vzdělávání v oboru geriatrie si vyžádala změnu atestační náplně a navýšení pořádaných akcí. Zvýšil se též zájem o obor a počet atestujících vzrostl. Za toto období prošlo předatestačními kurzy a atestovalo více než 100 lékařů. Byla zahájena pravidelná spolupráce na vzdělávacích akcích s dalšími katedrami, např. všeobecného lékařství, vnitřního lékařství, posudkového lékařství. V roce 1995 byla publikována učebnice Geriatrie pro praktického lékaře (Topinková, Neuwirth) a kapitoly v celostátních učebnicích (vnitřní lékařství, gerontopsychiatrie).

Od roku 2000 proběhla řada změn, které se týkaly postgraduálního specializačního i kontinuálního vzdělávání, opakovaně byly aktualizovány vzdělávací programy a restrukturalizovány obory. Atestační náplň a požadavky na akreditovaná pracoviště korespondují s doporučeným evropským kurikulem Sekce geriatrické medicíny UEMS (GMS‑UEMS), kde je prof. Eva Topinková zástupcem za ČR.

Geriatrie od roku 2015 přes řadu diskuzí obhájila své místo jako základní lékařský obor. Má v současnosti dvouletý interní kmen s následným dvouletým specializačním vzděláváním ve vlastním specializačním oboru geriatrie. Ve spolupráci s akreditační komisí MZ ČR a odbornou společností (Českou gerontologickou a geriatrickou společností ČLS JEP) probíhá příprava nové obsahové náplně oboru. Na úrovni EU a v souvislosti s volným pracovním trhem se zdůrazňuje potřeba harmonizace vzdělávacích požadavků i vlastní specializační přípravy v geriatrii. Očekáváme, že tato doporučení budou reflektována i v nových českých vzdělávacích programech. Celkem registruje ÚZIS v ČR k roku 2015 438 lékařů pracujících v odbornosti geriatrie a následné péče. Počet specialistů geriatrů a jejich rozložení však výrazně kolísá v jednotlivých regionech. Je proto žádoucí směřovat vzdělávání v geriatrii do regionů s nejnižším počtem specialistů. Hlavním cílem subkatedry geriatrie zůstává vlastní specializační vzdělávání geriatrů. Druhou neméně významnou oblastí však stále zůstává vzdělávání lékařů dalších odborností v geriatrické problematice. Týká se to nejen specialistů, ale i lékařů v předatestační přípravě. Je proto nezbytné spolupracovat s dalšími katedrami i subjekty podílejícími se na tvorbě vzdělávacích programů (v zahraničí již jsou geriatrická témata součástí atestačních náplní mnoha odborností, např. vnitřního lékařství, onkologie, urgentní medicíny, rehabilitačního lékařství a dalších). Jako perspektivní se ukazuje integrování geriatrických témat do vzdělávacích programů a edukačních kurzů dalších oborů ve spolupráci s katedrami IPVZ. Lze využívat e‑learningové programy (např. Evropské geriatrické společnosti) a jejich jazykové modifikace. Probíhá spolupráce se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze a Psychiatrickou nemocnicí Bohnice. Do budoucna je vhodné rozšířit spolupráci i s nelékařskými obory především farmacie, nutriční terapie a ošetřovatelství. Cílem jsou integrované interdisciplinárně zaměřené školicí akce pro co nejširší spektrum zdravotnických profesionálů.

Publikační činnost pracovníků subkatedry v oblasti vzdělávání

• Specializační vzdělávání v oboru geriatrie v Evropské unii. Sekce geriatrické medicíny – lékařů specialistů EU (UEMS – Geriatric Medicine Section). Praha: Subkatedra geriatrie a gerontologie IPVZ, 2002.
• Topinková, E., Neuwirth, J. Třicet let postgraduálního vzdělávání v gerontologii a geriatrii v České republice. Čes geriat Rev 2004;2:6–12.
• Topinková, E., Neuwirth, J., Přehnal, J. Vzdělávání v geriatrii jako imperativ výchovy lékařů. ZN Lékařské listy 2001;9:6–8.
• Topinková, E. Geriatrie v roce 2002. Padesát let ZN, Mimořádná příloha, 2002, s. 118–120.
• Topinková, E. Návrh koncepce tvorby sítě akreditovaných pracovišť pro specializační obor geriatrie – požadavky na akreditovaná pracoviště specializačního oboru geriatrie. Čes geriat Rev 2006;4:106–111.
• Topinková, E., Mádlová, P. Pregraduální výuka geriatrie a Evropské curriculum pro výuku geriatrie na lékařských fakultách – doporučené UEMS‑Sekcí geriatrické medicíny. GERI A GERO 2014;2(3):95–99.
• Fisher, J.M., Masud, T., Holm, E.A., et al. New horizons in geriatric medicine education and training: The need for pan‑European education and training standards. http://dx.doi.org/10.1016/j.eurger.2017.07.022.

Prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.