2. Úvod
Screening v oblasti návykových látek neznamená v tomto typu poradenství toxikologické vyšetření, ale pohovor o citlivých věcech rizikového chování, kdy se při správně vedeném pohovoru dospívající může lékaři svěřit se svou zkušeností s NL. Výzkumy z naší republiky z poslední doby ukazují, že výtěžnost takového pohovoru je poměrně velká. Např. ve studii z 60 ordinací PLDD udávalo kouření marihuany ve věku 16-17 let 34% dospívajících a bylo možné s nimi o tom dále diskutovat [4].
Důvěrnost
Efektivita pohovoru s adolescentem o NL se samozřejmě zvyšuje, pokud je pohovor veden bez rodičů, důvěrně. V mnoha případech vyšetření se daří vysvětlit rodičům, že o citlivých věcech dospívání budeme s adolescentem mluvit o samotě. Takovou částečnou důvěrnost bychom si přáli hlavně u adolescentů ve střední a pozdní adolescenci (14–19 let). Někteří rodiče, kteří mají podezření na abúzus drog u svého dítěte, někdy žádají toxikologické vyšetření moče, bez souhlasu pacienta. Takovéto „usvědčení“ adolescenta z abúzu není v tomto typu poradenství vhodné.
Okolnosti pohovoru
Kdy a kde o rizikovém chování s dospívajícím hovořit? Dá se říci, že vhodnou situací bude preventivní prohlídka v naší ordinaci a nejlépe spíše na konci této prohlídky, po doplnění anamnézy, somatickém vyšetření a po dosažení šetrného verbálního kontaktu.
Psychosociální screening
Screening vždy začínáme základními otázkami na adaptaci dospívajícího ve společnosti. Projevem zájmu o tyto záležitosti většinou také navodíme neformální atmosféru. První otázka je na školu; zde se vyplatí se na školní prospěch vyptat podrobně, protože podle našich zkušeností na obecnou otázku: „Jak ti to jde ve škole?“ zní odpověď dospívajícího téměř vždycky: „Dobře.“ Zeptáme se tedy na poslední vysvědčení, kolik měl/a nejhorších známek. Při horším výsledku, než je medián dvou trojek, se zeptáme také na to, zda se adolescentův prospěch zhoršil v posledním roce.
Druhou otázkou psychosociálního screeningu bude náš zájem o volný čas dospívajícího. Ten trávíš zaprvé…, zadruhé…, zatřetí čím?
Třetí otázka se již týká návykových látek, tzn.: Kouříš? A pokud ano, kolik denně? Piješ alkohol, a pokud ano, kolik za měsíc? U staršího adolescenta je vhodné se zeptat, zda chodí pít s kamarády, kolik tam vypije alkoholu a kolikrát za měsíc k takovému posezení dochází, popřípadě zda se někdy opil a kolikrát.
Podobné otázky klademe u ilegálních drog, ale tam začneme ještě šířeji a obecněji: „Jaký názor mají tví kamarádi na drogy?“, „Jaký názor máš na ně ty?“, „Užil jsi někdy drogu, jakou a kolikrát?“. V případě, že se nám adolescent svěří, je vhodné mu předložit část Tarterova dotazníku, kde jednoduše zakřížkováním vyplní kvantifikaci svého abúzu v posledním měsíci.
Lékař zaškrtne příslušné políčko |
1-2x |
3-9x |
10-20x |
Více než 20x |
Ne v posledním měsíci, ale dříve |
kanabinoidy |
|
|
|
|
|
psychostimulancia |
|
|
|
|
|
LSD a jiné halucinogeny |
|
|
|
|
|
tlumivé léky na spaní |
|
|
|
|
|
léky proti bolestem |
|
|
|
|
|
opiáty |
|
|
|
|
|
těkavé látky |
|
|
|
|
|
Zdroj: Kabíček P., Csémy L., Čápová E. a kol.: Manuál drogové prevence v praxi praktického lékaře pro děti a dorost (inovované vydání 2012), CEPROS Praha, 2012.
Řada zahraničních doporučení používá pro základní otázky psycho-sociálního screeningu (psychosocial interview) akronym HEADSS(D). Jde opět o iniciály důležitých hesel v angličtině:
- H = home (doma) – otázka na vztahy v rodině, rodinné prostředí a poruchy,
- E = education – cílená otázka na školu a prospěch,
- A = activities – otázka na zájmy a koníčky ve volném čase,
- D = drogy, alkohol, kouření,
- S = sex – otázka na vztahy, včetně intimních,
- S = suicide – sebevražedné myšlenky.
K těmto otázkám se někdy ještě přidávají otázky na:
- D = depression (deprese) – pláč, smutná nálada (včetně larvované deprese). Zde se dává trojice otázek: „Spíš dobře?“, „Zvládáš své povinnosti?“ a „Měl jsi v posledních týdnech z něčeho radost?“.